Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

 

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

 

Dotazy z kategorie: Nabdky (podn, posouzen a hodnocen)

 

Posouzení hodinové mzdy |  22.04.2016

V nabídce v rámci položkového rozpočtu uchazeč nabízí hodinovou zúčtovací sazbu 60 Kč za pomocné -dokončovací zahradnické práce. Je povinností zadavatele se touto cenou zabývat a je možno ji akceptovat ( vzhledem k minimální mzdě), popř. jakým způsobem ji lze vysvětlit?

Jednou z povinností hodnotící komise je posoudit, zda dodavatel nepodal nepřijatelnou nabídku, což je mimo jiné i nabídka, která je v rozporu s platnými právními předpisy (viz § 22 odstavec 1 písmeno d) zákona). Hodinová sazba ve výši 60 Kč za hodinu práce vzbuzuje reálnou pochybnost, že její hodnota je nižší, než minimální mzda. Zadavatel by měl takového dodavatele vyzvat, aby mu prokázal skladbu navržené hodinové sazby, která se musí skládat z přímé mzdy pracovníka, odvodů dodavatele na sociální a zdravotní pojištění a měla by obsahovat i náklady na režie a přiměřenou výši zisku. Výši přímých mezd pak zadavatel, popřípadě hodnotící komise posoudí ve vztahu k aktuální výši minimální mzdy a bude-li nabídka obsahovat hodnotu nižší, než je minimální mzda, pak musí být dodavatel vyloučen.

Doručení nabídky před prodloužení lhůty pro podání nabídek |  24.09.2015

U zjednodušeného podlimitního řízení jsme obdrželi dotazy .., na ty jsme dle pravidel zákona o veřejných zakázkách odpověděli a prodloužili lhůtu pro podání nabídek (byla pozměněna projektová dokumentace a položkový rozpočet). Ovšem nastala tu situace, že během toho už došla nabídka, kde je patrné, že je naceněna podle špatného (starého) rozpočtu. Firma si volala jestli nabídka došla, a my jim sdělili, že se situace změnila a je nový rozpočet. Oni, že nabídku vystaví a pošlou znovu. Otázka zní: Jak naložit s první nabídkou, kterou jsme již obdrželi a je naceněna podle starého položkového rozpočtu?

Pokud v důsledku dodatečných informací k zadávacím podmínkám došlo ke změně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb je nutné, aby zadavatel umožnil dodavatelům v dostatečně přiměřené lhůtě vypracovat novou cenovou nabídku. Pokud některý dodavatel již v průběhu lhůty pro podání nabídek svoji nabídku podal a nemohl mít v té době k dispozici nový soupis stavebních prací, dodávek a služeb, musí mít možnost vzít svoji nabídku zpět, opravit ji a opětovně podat. Je tedy vhodné dříve podanou nabídku protokolárně (s písemným záznamem úkonu) dodavateli vrátit, poskytnout mu, stejně jako všem ostatním, dostatek času na její opravu a poté znovu podat.

Způsob oceňování jednotlivých položek |  23.05.2014

Jedná se o problematiku, kdy uchazeči o veřejnou zakázku nerespektují při zpracování cenové nabídky především silnoproudu, případně přípojky NN, pravidla pro oceňování pro ceníky M21. Jedná se především o PPV 6%, které mají být dle názvu položky z materiálu a montáže. Přímo je to takto stanoveno v názvu položky (byť to stejné je stanoveno také v pravidlech). Většina uchazečů nerozdělila jednotlivé položky dle zvyklostí na materiál a montáž, tím pádem jsou výchozí ceny za položky v tomto ohledu pro nás nerozklíčovatelné a dochází tak k rozporu výpočtu přirážek s pravidly a se zpracovaným rozpočtem. Nabídky uchazečů jsou v tomto ohledu o několik až desítek tisíc vyšší, ale i nižší, než kdyby byl náklady počítány dle pravidel. Obdobně jde také o položky mimostaveništní doprava, podružný materiál určený soupisem prací v % z dodávky, který často uchazeči oceňují bez vazby na výši nákladů na dodávku. Pokud některý uchazeč % určenou položku změní na jednotku komplet, není to změna zadávacích podmínek?

V zadávací dokumentaci nemáme uvedeno, jakým konkrétním způsobem se mají takovéto % stanovené položky oceňovat, ani odkaz na pravidla. Jak se domníváte, že bychom měli dále postupovat? Máme uchazeče požádat o vysvětlení? Je tento nedostatek ve výpočtech možné považovat za chybu mající vliv na cenovou nabídku, na základě které je uchazeče možné vyloučit z dalšího hodnocení? Dále pokud jsou v rozpočtech položky oceněny hodnotou 1,- případně 0,-, jaký byste nám doporučil postup? Máme požádat uchazeče o vysvětlení? A jakou formou? Prostřednictvím již používaného kalkulačního vzorce?

Podle ustanovení § 44 odstavec 3 písmeno f) zákona je povinností zadavatele, aby v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny. U veřejných zakázek na stavební práce je zpracování nabídkové ceny poměrně složitý způsob a o to přesnější či podrobnější musí tento požadavek zadavatele být. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zpracovává většinou zpracovatel projektové dokumentace položkový rozpočet, při jehož sestavování a následném výpočtu předpokládané hodnoty se ve většině případů drží pravidel a podmínek některé ze známých cenových soustav, které pro stanovení ceny stavebních prací využívají různé dopočty (PPV, mimostaveništní dopravu) a které pro složitost výpočtu jsou do ceny zahrnuty procentickým podílem podle statistik a zkušeností minulého období. Pokud tedy následně zpracovatel projektové dokumentace z tohoto položkového rozpočtu vytvoří soupis stavebních prací ve smyslu vyhlášky č. 230/2012 Sb., musí zadavatel v požadavcích na způsob zpracování nabídkové ceny stanovit, jak mají dodavatelé při sestavení ceny postupovat, tedy stanovit pro všechny shodně, jak mají přistupovat k položkám, které mají měrnou jednotku procento, jaká je základna pro jejich výpočet, je-li přípustná změna tohoto procenta podle podmínek dodavatele apod. V minimálním případě postačí, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci odkáže na systém a princip výpočtu v jedné určité cenové soustavě, která tyto otázky obecně řeší. Je však vhodnější, pokud to zadavatel jasně vymezí ve svém požadavku na způsob zpracování nabídkové ceny. Neobsahuje-li zadávací dokumentace žádnou obdobnou informaci, nelze považovat za porušení zadávacích podmínek stav, kdy dodavatelé soupisem stanovené procento změní podle svých individuálních podmínek. Totéž platí při stanovení ceny některých montážních prací oceňovaných podle pravidel „M“, kde u některých položek dochází z důvodů správnosti výpočtu předpokládané hodnoty k rozdělení ceny za položku na montáž a dodávku. Nestanoví-li zadavatel povinnost (opět postačí odkazem na cenovou soustavu) stanovit cenu za dodávku a montáž zvlášť, pak uvedení jedné ceny za celou položku nemůže být vnímáno jako porušení podmínek, byť navazující „dopočtové“ položky s takovým rozdělením počítají. Jiná situace je, pokud dodavatel uvede ve svém položkovém rozpočtu u některé položky 0,- Kč. V takovém případě to považuji za nesplnění zadávacích podmínek, protože z logiky věci měl dodavatel ocenit předložený soupis a to neučinil, když některou položku soupisu necenil. Takový dodavatel by měl být vyloučen z další účasti v zadávacím řízení. Pro právní jistotu zadavatele je ale lepší, pokud i tuto otázku popíše v podmínkách pro stanovení nabídkové ceny, tedy … žádná položka nesmí mít hodnotu 0 Kč nebo zůstat neoceněna…. . Cena 1,- Kč je sice cenou, ale neodpovídá ekonomicky nutným nákladům na provedení prací popsaných příslušnou položkou a takový dodavatel by měl být vyzván k vyjasnění nabídky postupem podle § 76 odstavec 3 zákona. Každý takový „nepřesný“ stav by měl najít odpověď na řešení v zadávací dokumentaci. Nenalezne–li dodavatel odpověď v zadávacích podmínkách a postupuje dle své vlastní úvahy, mám za to, že jej nelze vyloučit z další účasti v zadávacím řízení.

Výrobce a jeho dodavatelé jako účastníci v zadávacím řízení |  24.10.2013

Dobrý den,
jsme výrobní společností, která je současně i prodejcem svých výrobků. Veřejných zakázek se velmi často zúčastňujeme jako dodavatel, a to s nabídkou prodeje, ale i instalace včetně servisu dodaného zboží. Máme však obavu z vyřazení z výběrového řízení pro příp. porušení ust. § 69 odst. 3 ZVZ, nebo napomáhání obcházení cit. zákona, a proto si potřebujeme ujasnit jednoznačný výklad k následujícím modelovým situacím:
1) zúčastníme se výběrového řízení jako dodavatel. Současně i jiný uchazeč nabídce naše zboží (totéž) ke splnění předmětu plnění zakázky. Tento uchazeč však není výrobcem zboží, je jen jeho „překupníkem“. Tento uchazeč splní všechny požadavky zadavatele na svoji kvalifikaci podle § 50 a)-d) ZVZ. Není to porušení nebo obcházení ZVZ? Není to důvod pro vyřazení obou uchazečů? Nebo jednoho z nich, a kterého?
Z kontextu shora uvedeného pak z logiky věci vyplývá náš další dotaz, a to:
2) jak je to v případě dodávky díla, kdy jeho součástí je i instalace a servis díla? Zadavateli postačí prokázání kvalifikace podle cit ust. § 50 a)-d), nikoli však už kvalifikace na instalaci a servis. Nikdo jiný, než výrobce však není schopen a ani oprávněn do našich výrobků zasahovat. Nemá totiž potřebnou akreditaci, oprávnění k validaci, či příslušnou odbornost. Naše zařízení jsou registrovány u Úřadu průmyslového vlastnictví a mají ochranné známky často mezinárodního stupně ochrany. Jak tento případ řeší zákon?

ad 1) Ve výše popsaném případě jsou obě nabídky podány legálně a neporušují žádné z ustanovení zákona. Každý dodavatel nabízí plnění dle svých možností, prokazuje svoji kvalifikaci zcela samostatně a nelze v žádném případě vyloučit, že výrobce a prodejci mají vůči sobě konkurenční postavení. Skutečnost, že oba dodavatelé nabízí ke splnění veřejné zakázky shodné výrobky, které splňují technickou specifikaci zadavatele, není v tomto případě rozhodující.
ad 2)
U veřejných zakázek, u nichž by mohlo dojít k porušení ochrany výhradních práv má zadavatel právo vyzvat k jednání pouze nositele těchto práv, a to podle § 23 odstavec 4 písmeno a) zákona. V dotazovaném případě tedy vyhlásí zadavatel veřejnou zakázku pouze na dodávku potřebných přístrojů či zařízení a podle toho, kdo předloží nejvhodnější nabídku a s kým zadavatel uzavře smlouvu na dodávku a instalaci přístrojů, pak podle podmínek dodávky projedná v jednacím řízení bez uveřejnění i smlouvu na servis dodaného zboží. To však pouze v případě, že jsou splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. Pokud zadavatel zadává dodávku, instalaci a servis dodaných přístrojů společně, musí na tuto skutečnost pamatovat již v zadávacích podmínkách a ochranu práv vlastníka ochranných známek vyřešit již v zadávacích podmínkách. V mnoha případech výrobce uděluje právo servisu i jiným osobám a nabídku by tak mohlo podat více dodavatelů. Alternativou by bylo zadávat dodávku, instalaci a servis dodaných přístrojů společně s rozdělením na části, kdy zadavatel umožní podat zvlášť nabídku na dodávku a zvlášť na servis, ale hrozí nebezpečí, že na servis bude zadavateli podána pouze jedna nabídka (tedy od nositele ochranné známky), což by vedlo ke zrušení zadávacího řízení (§ 84 zákona).

Stejný subdodavatel ve více nabídkách |  24.10.2013

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na Váš názor na prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele dle zák.č.137/2006 Sb.. Uchazeč bude prokazovat část kvalifikace pomocí subdodavatele. Vybraný subdodavatel již však byl osloven i jinými dodavateli, aby i jim poskytl služby jako subdodavatel. Můj dotaz zní: “Může mít více uchazečů stejného subdodavatele?”.

Zákon v ustanovení § 69 odstavec 2 a 3 stanoví, že dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. Pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem vyřadí. Dodavatele, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodu zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči. Z citovaného ustanovení lze dovodit, že pokud je subdodavatel, pomocí kterého hodláte prokázat část kvalifikace, subdodavatelem více dodavatelů, není takový postup v rozporu se zákonem. Pouze platí, že takový subdodavatel již sám nebo společně s jiným nesmí podat samostatnou nabídku, protože taková nabídka by byla vyřazena.

Chyby v rozpočtu |  17.09.2013

Zadavatel poskytnul uchazečům soupis prací a dodávek – výkaz výměr, ve kterém byly částečně přednastaveny součtové vzorce, u části položek toto nastavení nebylo a uchazeč si měl tyto součty provést sám. V nabídce prvního uchazeče došlo k situaci, kdy do celkové nabídkové ceny nebyla zahrnuta jedna položka (v řádu cca 3 tis. Kč z 30 mil. Kč) - položka je oceněna, avšak součtově do ceny zahrnuta není (viz výše). Na základě žádosti o písemné vysvětlení uchazeč potvrdil, že tato skutečnost neovlivňuje nabídkovou cenu, která zahrnuje veškeré práce a dodávky. Dále se ukázalo, že v jiných částech rozpočtu je několik položek započteno dvakrát (v rozsahu cca 100 tis. Kč). S ohledem na smluvní řešení způsobu fakturace bude tudíž skutečná fakturovaná cena nižší, než nabídková cena ve smlouvě. Celkově tedy neexistuje riziko překročení nabídkové ceny ani tyto skutečnosti nemění pořadí uchazečů. Lze takovouto nabídku akceptovat? (K obdobným situacím došlo i u uchazečů na dalších místech, avšak vždy pouze malého rozsahu a bez vlivu na pořadí.)

Pokud zadavatel předal dodavatelům ke zpracování nabídky soupisy stavebních prací, dodávek a služeb, u nichž byly nastaveny vzorce pro výpočet nabídkové ceny, pak záleží na formulaci zadávacích podmínek, zejména pak podmínek pro zpracování nabídkové ceny, zda za vzorce v soupisu ručí či neručí zadavatel. Obecně se domnívám, že pokud to není výslovně uvedeno v zadávacích podmínkách, pak je chybné nastavení vzorců problémem zadavatele. Výše popsané vady jsou z obecného pohledu porušením zadávacích podmínek, ale z popisu vyplývá, že marginální hodnota nezapočtené položky nemá vliv na výši nabídkové ceny (viz vysvětlení dodavatele) a započtení některých položek 2x cenu zvyšuje (znevýhodňuje tedy samostatného dodavatele), přičemž nastavení obchodních podmínek vylučuje možnou dvojnásobnou fakturaci (účtují se pouze vykonané práce). Takovou nabídku lze akceptovat jako nabídku cenově odpovídající.

Neuvedení subdodavatele, který prokazoval kvalifikaci, v nabídce |  17.09.2013

V rámci užšího řízení zájemce prokázal část kvalifikace (cca 1/5 referencí) prostřednictvím subdodavatele (předložil subdodavatelskou smlouvu atd.). Ve fázi podávání nabídek však předložil nabídku, kde v „seznamu subdodavatelů“ uvedl, že dílo bude realizovat sám, bez subdodavatelů. Na základě výzvy k písemnému vysvětlení uchazeč uvedl, že subdodavatele využívat bude, avšak jej neuvedl, jelikož požadavek na specifikaci subdodavatelů vztáhnul pouze na část zakázky, u které byl zákaz plnění prostřednictvím subdodavatelů (tato interpretace byla de facto možná). Lze takovouto nabídku akceptovat? Jak by se mělo postupovat, jestliže u užšího řízení vzniknou ve fázi posuzování nabídek pochybnosti ve vztahu k prokázání kvalifikace?

Neznáme přesně znění zadávací dokumentace, ale obecně platí, že dodavatel v rámci prokazování kvalifikace musí předložit subdodavatelskou smlouvu, z níž vyplyne závazek subdodavatele k poskytnutí plnění v rozsahu, v jakém prokazoval část kvalifikace dodavatele. Tato smlouva má zajistit, aby chybějící zkušenosti a odbornost dodavatele doplnil subdodavatel. Pokud v následné fázi zadávacího řízení dodavatel opomněl zahrnout takového subdodavatele do své nabídky, pak takovou nabídku akceptovat nelze, protože by navodila stav, kdy by realizaci veřejné zakázky prováděl nekvalifikovaný dodavatel. Tuto okolnost by měl dodavatel vysvětlit postupem podle § 76 odstavec 3 zákona, a pokud (jak je popsáno v dotaze) tuto záležitost uspokojivě vysvětlil, pak lze nabídku akceptovat, byť není jasné, jak mohl dodavatel vysvětlit, že subdodavatele v nabídce neuvedl.

Ocenění položky nulou |  21.08.2013

Jaký je Váš současný názor na 0 hodnoty nabídnuté uchazeči v soupisu prací, dodávek a služeb na stavební práce?

Vše záleží na podmínkách, které zadavatel definoval jako podmínky na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny. Obecně podle našeho názoru platí, že povinností dodavatele je ocenit předaný soupis stavebních prací bez jakéhokoliv zásahu do něj. Jestliže tedy zadavatel požaduje provedení určité práce, dodávky či služby, kterou v soupisu popíše příslušnou položkou, je povinností dodavatele takovouto položku ocenit. Přitom hodnota 0 (tedy zdarma) je základním znakem nekalosoutěžního jednání. Problém spočívá ve způsobu ocenění používaném v České republice pro stavební práce. V tomto systému se vyskytuje řada „technologických“ položek, jako např. přesuny hmot, příplatky za ztížené práce apod., které dodavatel nemusí při určité technologii provádění vůbec uplatňovat. V takovém případě by ocenění hodnotou 0 bylo na místě. Je tedy nutné, posoudit každou takovou položku individuálně, zohlednit její vliv na nabídkovou cenu a podle toho se rozhodnout. Obecně však platí, že ocenění položky hodnotou 0 je nepřípustné (je vhodné, pokud to zadavatel uvede přímo do zadávacích podmínek)

Nabídka neobsahuje obchodní podmínky |  23.05.2013

Pro zadání veřejné zakázky na stavební práce jsme použili vzory vašich dokumentů. Při kontrole předložených nabídek jsme zjistili, že jeden uchazeč předložil pouze návrh smlouvy o dílo bez přiložených obchodních podmínek. Nyní si nejsme jisti jak dál postupovat zda je to důvod pro vyloučení uchazeče, nebo zda máme vyžádat o doplnění.

Bez ohledu na to, jaký vzor byl pro zadávací řízení použit, je rozhodující, zda zadávací dokumentace obsahovala podmínku, aby obchodní podmínky byly součástí nabídky či nikoliv. Pokud zadávací podmínky stanovily, že dodavatel má v nabídce předložit obchodní podmínky a předloženy nebyly, pak jde o obsahově neúplnou nabídku, která je v rozporu se zadávacími podmínkami a jako taková by měla být vyřazena dle § 76 odstavec 1 zákona. Nelze vyloučit, že obchodní podmínky nebyly předloženy úmyslně, protože dodavatel v nich provedl nějakou úpravu. Chybějící, požadovaný dokument je vadou nabídky, bez ohledu na jeho „závažnost“.

Uchazeč nevyplní všechny položky výkazu výměr |  26.02.2013

Uchazeč nevyplnil všechny položky výkazů výměr čímž výrazně ovlivnil celkovou nabídkovou cenu

Vyhláška č. 230/2012 Sb., se vztahuje pouze k oblasti soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, který předkládá zadavatel dodavatelům jako podklad pro zpracování nabídkové ceny. V žádném ustanovení neřeší otázku zpracování cenové nabídky a ponechává (společně se zákonem) na zadavateli, aby podmínky pro jednotný způsob zpracování nabídkové ceny stanovil v zadávací dokumentaci. Z obecného pojetí je soupis stavebních prací, dodávek a služeb soupisem položek stavebních prací, jejichž provedení zadavatel v rámci předmětu veřejné zakázky požaduje a je povinností dodavatele ocenit všechny takto požadované práce (smyslem jednotného soupisu stavebních prací je zabezpečit obsahově shodné nabídky). Jestliže tedy dodavatel neocenil všechny položky soupisu, nesplnil požadavek na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny a neuvedení ceny u kterékoliv položky soupisu je porušením zadávacích podmínek. Přesto by bylo vhodné, aby takovouto podmínku zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil, aby se vyhnul zbytečným sporům a argumentům, že cena položky je zahrnuta v obsahu ä ceně druhé položky apod.

Softwarové zpracování cenové nabídky |  26.02.2013

Uchazeč nepoužil pro zpracování nabídky dodané výkazy výměr v el. podobě a předložil rozpočet zpracovaný na vlastním softwaru. V něm má několik chyb v množství, které vznikly patrně překlepem při zpracování.

Zadavatel nemůže s ohledem na možnou diskriminaci vymezit konkrétní SW produkt jako „povinný“ pro zpracování cenové nabídky. Stavební dodavatelé používají pro stanovení ceny stavby různé SW produkty od různých autorů a požadavek na konkrétní SW by znamenal, že si jej dodavatel musí pořídit, což by vedlo k vynaložení jeho dalších nákladů. Na druhou stranu je povinností dodavatele stanovit nabídkovou cenu v souladu se zadávacími podmínkami (tedy se soupisem). Z tohoto důvodu mají všechny obvyklé SW produkty možnost „vzájemné komunikace“ přes sjednocující datový formát *.xml. Je tedy věcí dodavatele, jaký SW pro zpracování cenové nabídky použije, ale musí dodržet podmínky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách, přičemž jednou z těchto podmínek (ta vyplývá obecně ze smyslu soupisu stavebních prací, i když není výslovně uvedena v zadávací dokumentaci - lépe ale je pokud ji zadavatel do zadání včelní), je dodržení obsahové úplnosti soupisu, tedy zejména shodných položek a shodného množství. Pokud dodavatel množství měrných jednotek byť jen u jediné položky svévolně změní (je jedno z jakého důvodu), není jeho cenová nabídka obsahově shodná s ostatními a jako taková nemůže být dále hodnocena.

Mínusová položka a zadavatelm špatně nastavený vzorec |  26.02.2013

Uchazeč použil dodaný el. výkaz výměr a vyplnil ho. Jednu položku ocenil cenou se záporným znaménkem, takže výsledná cena je minusová a snižuje celkový součet za celý objekt. V jiném oddílu byly položky na jednom řádku rozděleny na dodávku a montáž, takže se celkové množství násobilo 1x cenou za dodávku a 1x cenou za montáž (oddíl vzduchotechniky). Obě ceny byly uchazečem doplněny, ale v části montáže nedošlo k jejímu znásobení, protože zadavatel neměl pro tento výpočet správně nastaven vzorec. Jeho doplnění ale bylo možné ze strany uchazeče provést.

Otázku „minusové“ ceny nelze bez bližších znalostí a podrobností jednoznačně zodpovědět. Existují položky stavebních prací, kde si lze představit ocenění se záporným znaménkem. Jde ale o specifické položky, kde by měl zadavatel jasně v zadávacích podmínkách deklarovat, že takovouto „minusovou“ cenu lze uvádět. Pokud se týká nesprávně nastaveného vzorce pro stanovení celkové ceny položky, je nutné si uvědomit, že není povinností zadavatele předávat dodavatelům nástroj na zpracování cenové nabídky. Pokud se však zadavatel rozhodne předat dodavatelům soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výpočtových vzorců či programové provázanosti jednotlivých částí soupisu, pak v rámci své zákonné odpovědnosti za správnost a úplnost zadávací dokumentace (viz § 44 odstavec 1) odpovídá i za tyto údaje. Leží-li tedy příčina nedostatku nabídky v nesprávné zadávací dokumentaci, nelze ji přičítat k tíži uchazeče. Pokud by tato chyba měla vliv na pořadí nabídek, (s cenou montáže by došlo ke změn pořadí nabídek na některém z prvních tří pořadí), pak máme za to, že jde o problém, který nemá žádné zákonné řešení, než zrušení zadávacího řízení

Komise v jednacím řízení bez uveřejnění |  27.12.2012

Mohla bych se zeptat, zda je zákonem stanoven nějaký minimální počet členů/náhradníků při jednacím řízení bez uveřejnění? Nebo je to stejné jako u obálkové komise?

Zákon pro jednací řízení bez uveřejnění nestanoví zadavateli povinnost jmenovat hodnotící ani jinou komisi a předpokládá, že jednání, posouzení nabídek a jejich hodnocení provede zadavatel sám. Přesto lze analogicky k ustanovení § 30 zákona (jednací řízení s uveřejněním) dovodit, že zadavatel může k těmto úkonům ustanovit komisi, ale pro ni nejsou zákonem stanovena žádná pravidla. Lze pouze doporučit, aby taková případná komise měla nejméně tři členy a k nim odpovídající počet náhradníků (pro případ neúčasti některého člena) a tito členové, popřípadě náhradníci aby podepsali čestné prohlášení o své nepodjatosti.

Výkaz výměr dle vyhlášky 230/2012 Sb. |  03.12.2012

Je nutné uvádět u každé položky soupisu prací ve výkazu výměr vedle postupu výpočtu množství také odkaz na příslušnou část PD pro provádění stavby, ze které byly tyto údaje získány, tj. dle § 7 odst. (2)? Podle mého názoru to vyhláška vyžaduje. Neexistuje ale jasný návod jak podrobný by výkaz výměr být. Lze to případně vyřešit odkazem např. v záhlaví soupisu prací každého objektu na příslušnou část dokumentace (př.: K výpočtům výkazu výměr v soupisu prací objektu SO 01 se vztahují přílohy č. A.101)? Uvádění čísla každé jednotlivé přílohy dokumentace, která se vztahuje k VV položky (např. A.101.1, A.101.5, A.,101.7, ....) , a stejně tak uvádění odkazů u každé položky se nám jeví jako časově velmi náročné, zejména u větších staveb s mnoha objekty.

Výkazem výměr vyhláška č. 230/2012 Sb. rozumí postup výpočtu celkového množství stavebních prací, dodávek nebo služeb, případně i s popisem odkazujícím na výkresovou nebo textovou část dokumentace tak, aby byla umožněna kontrola postupu výpočtu a tím celkové výměry položky.
Nezbytnost uvedení výkazu výměr, tedy postupu výpočtu celkového množství, u položky soupisu prací je v praxi vždy ponecháno na úvaze zpracovatele soupisu. Položky se stejnou výměrou výkaz výměr neopakují, ale řeší to odkazem, stejně je obvyklé výkaz výměr neuvádět u položek s celkovým množstvím, které nevyžaduje výpočet dokumentovat matematickým postupem.
Výkaz výměr není povinným údajem každé položky soupisu, i když ze znění § 6 vyhlášky lze na povinnost usuzovat, nebylo záměrem vyhlášky měnit stávající praxi.
Podle našich informací předpokládáme, že MMR k povinnosti uvádět výkaz výměr u každé položky vydá na svých internetových stránkách výkladové stanovisko, které umožní postupovat v souladu se zavedenou praxí.

Neuvedení sazby DPH v nabídce |  26.11.2012

Dobrý den,
chtěla bych vás požádat o odpověď na následující dotaz. Zadavatel nás vyloučil ze soutěže, protože jsme v Návrhu smlouvy o dílo v Nabídce neměli vyplněnou sazbu DPH na projektové práce. Vyčíslili jsme cenu bez DPH, DPH i cenu s DPH, jen jsme tam neuvedli, že DPH je 20%.
Jako hodnotící kritérium byla uvedena nejnižší cena s DPH. Je to dostatečný důvod pro vyloučení ze soutěže? Nebo je to jen formální chyba? Podotýkám, že naše nabídka byla nejlevnější.

Dobrý den,
pro posouzení celého problému by bylo vhodné znát zadávací podmínky a jejich znění v části týkající se pokynů pro zpracování nabídkové ceny. Z dotazu lze však dovodit, že v návrhu smlouvy (resp. obchodních podmínkách), které vymezil zadavatel, byl i požadavek na uvedení sazby DPH (tedy procentické výše). Pokud jej dodavatel nerespektoval, pak o něm nelze konstatovat, že beze zbytku splnil zadávací podmínky.
V dotazovaném případě však dodavatel uvedl všechny údaje rozhodné pro posouzení a hodnocení nabídky, tedy cenu bez DPH, výši DPH a cenu včetně DPH a z těchto údajů bylo možné jednoduchým matematickým postupem odvodit i sazbu DPH, která je předmětem sporu. Vyloučit dodavatele pro tuto domnělou vadu, která nemá a nemůže mít vliv na nabídkovou cenu ani na pořadí při hodnocení nabídek a ani na následné plnění je formalistickým prosazování zákona. Dodavatel by měl se svými námitkami uspět. Opětovně však připomínáme, že bez bližších podrobností je odpověď pouze v teoretické rovině. Lze se např. odvolat na výkladové stanovisko ÚOHS k formálním požadavkům na zpracování nabídky, které sice popisuje jiné okolnosti, ale v podstatě je obecné i pro ostatní požadavky zadavatele.

Nulové položky v nabídkových rozpočtech |  05.10.2012

V novele zákona o veřejných zakázkách s účinností od 1.4.2012 byla do § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. doplněna poslední věta:"V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písmeno a), posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr." Ustanovení zákona dodržujeme a u všech nabídek hodnotící komise provádí posouzení dle výše uvedeného ustanovení. Není nám ale zřejmé jak správně postupovat, pokud zjistíme "nulovou položku", tedy pokud uchazeč některou z položek neocení. Dle současného právního názoru má hodnotící komise tohoto uchazeče vyřadit a zadavatel následně vyloučit. Jsou ale i případy, kdy neoceněné položky by s největší pravděpodobností neměly vliv na pořadí a neměly podstatný vliv na cenu díla, neboť je dle ceníků odhadujeme na stovky korun. Musí hodnotící komise vyřadit uchazeče, který neocení položku "zanedbatelného významu" a kdy je naprosto zřejmé, že neocenění takovéto položky nemůže vliv na pořadí nabídek v případě, že jsou tyto hodnoceny na základě nejnižší nabídkové ceny ?

Zákon na položenou otázku jednoznačnou odpověď na položenou otázku nedává. Chce-li mít zadavatel naprostou jistotou, že svým postupem bude plně v souladu se zákonem, musí podmínky týkající se ocenění soupisu stavebních prací, dodávek a služeb stanovit v zadávací dokumentaci, kde by měl současně popsat, jak bude posuzovat tzv., „nulové“ položky. Pokud tak zadavatel neučiní, dostane se do výše popsaného problému při posuzování. Obecně lze dovodit, že zadavatel jako jednu ze zadávacích podmínek vymezil soupis stavebních prací, dodávek a služeb jako podklad pro stanovení nabídkové ceny. Aby měla taková podmínka smysl a zabezpečila obsahovou shodu podaných nabídek, což je jejím účelem, měl by každý dodavatel stanovit jednotkovou cenu ke každé položce stavebních prací, dodávek nebo služeb, kterou zadavatel vymezil. Pokud tak neučiní, jde o porušení zadávacích podmínek, bez ohledu na „význam“ této položky pro celkovou nabídkovou cenu. Neoceněním položky se dotčený dodavatel zvýhodní proti ostatním dodavatelům, což je z hlediska rovného přístupu nepřípustné. Na druhou stranu je oceňování stavebních prací poměrně specifická odborná činnost, která si díky minulému systému nese s sebou řadu problematických míst. Jedná se zejména o vedlejší rozpočtové náklady, ale i o položky stavebních definující prací určité technologické postupy (např. příplatky za lepivost, příplatky za použití lešení, manipulace s vybouranými hmotami apod.)., kde konkrétní technologie dodavatele použitá pro zhotovení stavby vůbec s takovými položkami neuvažuje (lešení může být nahrazeno jinými konstrukcemi nebo postupy, nemusí být používáno po dobu předpokládanou v soupise, příplatky za lepivost nemusí dodavatel vůbec uplatňovat, neboť při jím zvolené technologii nemají na cenu vliv apod.). V takových případech je vhodné, pokud komise, má-li k tomu dostatek odborných znalostí zváží, zda konkrétní neoceněná položka je či není nezbytná pro provedení práce a postupem podle § 76 si tuto otázku u dodavatele vyjasní. Pokud je objektivně zdůvodněno, proč dodavatele cenu za požadovanou položku nestanovil, může komise k tomuto zdůvodnění přihlédnout a posoudí, zda nabídku dodavatel vyřadí nebo ne. Vždy však musí své rozhodnutí řádně a podrobně zdůvodnit. Odpověď na položenou otázku tedy nenalezneme v zákoně, ale měla by být předem stanovena zadávacími podmínkami.

Složení jistoty minoritním účastníkem sdružení |  07.05.2012

Pro účast ve veřejné zakázce je založeno sdružení dvou uchazečů o tuto zakázku (majoritní 80%, minoritní 20%), kdy účast minoritního uchazeče je nezbytná pro splnění ekonomických kvalifikačních předpokladů pro plnění zakázky. Zadavatel požaduje jak složení jistoty za podání nabídky, tak příslib bankovních záruk za provedení předmětu plnění a za kvalitu předmětu plnění již do nabídky. Náš dotaz zní, zda může minoritní člen sdružení (20%) vyřídit tyto záruky svým jménem a vystupovat jako nositel těchto záruk v nabídkovém řízení ( se zohledněním, že ze smlouvy o sdružení plyne společný a nerozdílný závazek z plnění zakázky a s ní souvisejících povinností pro všechny účastníky sdružení) nebo musí být jejich nositelem majoritní člen sdružení vzhledem k převažující výši podílu na zakázce . Sdružení jako takové nemá právní subjektivitu, předpokládáme tedy, že záruky by měly být vázány na konkrétního člena sdružení.

vnitřní struktura „sdružení“ je věcí účastníků sdružení. Účelem jistoty za společnou nabídku více dodavatelů je zabezpečit, aby tito účastníci později nezměnili nebo nezrušili svoji nabídku nebo neodmítli podepsat smlouvu, budou-li vybráni. Vzhledem k tomu, že sdružení nemá právní subjektivitu, musí být jistota poskytnuta konkrétním dodavatelem. Zákon neupravuje způsob poskytnutí jistoty v případě společné nabídky (taková úprava by byla nadbytečná). Poskytnutí jistoty zákon vztahuje na uchazeče (dodavatele, který podal nabídku) a v případě společné nabídky se všichni tito dodavatelé považují za jednoho uchazeče. Je tedy jedno, který z nich poskytne zadavateli jistotou za nabídku a jak se následně vypořádá s ostatními účastníky sdružení.

Omluva dodavatele podaná v obálce jako nabídka |  17.04.2012

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat jakým způsobem se má přistupovat k nabídce či lépe řešeno k omluvně z účasti v zadávacím řízení zaslané v termínu pro podání nabídek v řádně označené obálce, kterou tedy nelze otevřít dříve než při otevírání nabídek všech uchazečů. Dle našeho názoru se jedná o nabídku, která nesplnila základní parametry výzvy (byť se jedná o omluvu) a musí být tedy vyřazena a zadavatel musí uchazeče vyloučit z další účasti.

Dobrý den,
podle ustanovení § 68 odstavec 2 zákona nabídka obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Součástí nabídky jsou rovněž další dokumenty požadované tímto zákonem či zadavatelem. Jestliže je obálka označena shodně s pokyny zadavatele a vyvolává dojem, že jde o nabídku v rámci zadávacího řízení, pak musí být zapsána v seznamu podaných nabídek a předmětná obálka musí být spolu s ostatními obálkami s nabídkami otevřena ve stanovenou dobu. Jiný postup podle našeho názoru možný není. Po otevření obálky označené jako nabídka by však komise měla konstatovat, že se nejedná o nabídku ve smyslu zákona, protože obsah obálky neodpovídá zákonem požadovanému obsahu nabídky a dále se podanou písemností nezabývat. Nejde-li o nabídku ve smyslu zákona, pak se dodavatel nestane uchazečem a není třeba vůči němu činit žádné další úkony. Celý postup by měl být ale řádně zaprotokolován v protokole o otevírání obálek s nabídkami. Postup popsaný v dotaze je sice rovněž možný, tedy chovat se k písemnostem v obálce jako k neúplné nabídce se všemi dalšími důsledky, ale jde o postup vysoce formalistický.

Součtová chyba v nabídce |  11.01.2012

Vážení, obracím se na Vás s dotazem ohledně zákona o zadávání veřejných zakázek 137 a to na situaci, kdy obecně uchazeč udělá součtovou chybu v cenové nabídce a to takovou, že ve výkazu výměr dílčího stavebního objektu v jednom z oddílu špatně sečte tento oddíl, tedy má správně součin množství s jednotkovou cenou jednotlivých položek, ale špatně sečetl součet tohoto oddílu a to směrem nahoru tzn., že celková nabídková cena je ve skutečnosti nižší než uchazeč uvedl v rekapitulaci stavebního objektu a následně v celkové rekapitulaci stavby. Je tato součtová chyba důvodem k vyloučení uchazeče ze zakázky?

Dobrý den, jednou ze základních povinností dodavatele je nabídnout zadavateli nabídkovou cenu za splnění veřejné zakázky. Skutečnost, zda je nabídková cena stanovena správně a odpovídá vymezenému předmětu veřejné zakázky, musí hodnotící komise posoudit podle § 76 a následně i podle § 77 zákona. Ze znění § 76 odstavec 1 lze dovodit, že věta poslední, která stanoví, že ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží, může být vykládána tak, že ke zjevným početním chybám majícím vliv na nabídkovou cenu komise přihlížet musí. Stanovil-li dodavatel nabídkovou cenu a při jejím výpočtu se dopustil matematické chyby, jak je popsáno v dotazu, pak podle našeho názoru nestanovil cenu v souladu s podmínkami zadávacího řízení a jeho nabídka by měla být vyřazena. Zadavatel ani komise nemá možnost nabídkovou cenu jakkoliv upravovat či provádět matematické opravy. Skutečnost, že správná nabídková cena měla být nižší, než ve skutečnosti byla, nemá na výše pospaný postup vliv.

Stanovení nabídkové ceny |  14.09.2011

Dobrý den, dovolujeme si požádat o odpověď na tento dotaz :
v případě, že se jedná o veřejnou zakázku s plněním na dobu neurčitou (svoz odpadů), má dodavatel uvést jako nabídkovou cenu cenu za 4 roky plnněí (analogicky způsobu určení předpokládané hodnoty zakázky) nebo by měl zadavatel požadovat, aby dodavatel uvedl roční platbu a tuto hodnotit.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách pojem nabídkové ceny nijak blíže nespecifikuje. Naopak ponechává zadavateli volnost při jejím stanovení, tzn., že zadavatel má podle § 44 odstavec 3 písmeno f) zákona vymezit podmínky pro zpracování nabídkové ceny. Mají-li být vymezeny podmínky pro zpracování nabídkové ceny pak musí zcela logicky existovat i obsahová definice nabídkové ceny tak, aby nabídky byly následně v ceně obsahově shodné a porovnatelné. Je tedy na zadavateli aby určil, zda nabídkovou cenou je finanční hodnota za rok či více let plnění (nebo v podstatě za jakýkoliv časový úsek), tak aby nabídková cena optimálně vyjadřovala veškeré požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky. Vyskytují-li se v rámci předmětu veřejné zakázky činnosti, jejichž četnost jsou proměnlivé, některé týdně, některé měsíčně, některé pouze několikrát za rok, pak je roční nabídková cena ideálním vyjádřením. Zadavatel by však neměl opomenout definovat kolik týdnů či dnů má rok z hlediska obsahové shody nabízených cen. Nabídková cena a předpokládaná hodnota u veřejných zakázek, kde je smlouva uzavírána na dobu neurčitou nemusí mít shodné obsahové vyjádření.

Dodavatel se v průběhu plnění zakázky stal plátcem DPH |  25.08.2011

Dobrý den,
na základě zadávacího řízení byla s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva na provedení prací za nabídnutou cenu bez DPH, neboť dodavatel nebyl při podpisu smlouvy plátcem DPH. V průběhu plnění se však stal plátcem DPH a požaduje navýšit cenu o DPH. Zadavatel plátcem DPH není a hodnotil nabídkové ceny vč. DPH (v případě vybraného uchazeče s DPH rovnou 0), pokud by vybraný dodavatel byl plátcem DPH již při podání nabídky, nezvítězil by (umístil by se na 3. místě).
V uzavřené smlouvě je ujednání, že „sjednaná celková cena je cenou nejvýše přípustnou po celou dobu provádění díla a lze ji změnit pouze v případě, že v průběhu plnění dojde ke změně sazeb DPH,v takovém případě bude celková cena upravena podle výše sazeb DPH platných v době vzniku zdanitelného plnění“.

Dobrý den,
dle našeho názoru je rozhodující nabídková cena. To je totiž cena, kterou zadavatel hodnotil a skutečnost, zda si dodavatel mohl či nemohl odečíst platnou sazbu DPH, by nemělo být podstatné. Dodavatel, který v té době nebyl plátcem DPH, měl ve své nabídkové ceně zahrnuty všechny své náklady. Takže i náklady na pořízení materiálu, zboží či služeb včetně DPH. Nyní tyto své náklady pořizuje s možností odpočtu DPH, a jeho náklady se tak oproti předpokladům snižují právě o sazbu DPH. Proto by měl akceptovat, že i jeho příjmy se snižují o tuto sazbu. Cena nabídnutá dodavatelem, který není plátcem DPH, není cenou bez DPH ve smyslu zákona o DPH, ale je nabídkovou cenou, protože pojem DPH se na neplátce nevztahuje. To znamená, že není důvod, aby dodavatel, který se v průběhu realizace zakázky stane plátcem DPH, k takové nabídkové ceně DPH dopočítával.
Neznáme přesné znění uzavřené smlouvy, ale z hlediska zákona o veřejných zakázkách musí být smlouva v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce uchazeče a tudíž i v souladu se zadávacími podmínkami. Zvýšení ceny o sazbu DPH by tak mohlo být porušením této povinnosti.
Ustanovení o změně sazby DPH, které obsahuje většina smluv, se odvolává na případnou zákonnou změnu sazeb DPH. Nijak tedy nesouvisí s tím, že se dodavatel stal plátcem DPH.

Nevyžádaná variantní nabídka u veřejné zakázky malého rozsahu |  08.07.2011

Dobrý den, můžete nám sdělit, jak postupovat při posuzování a hodnocení vzmr na stavební práce, kdy v zadávací dokumentaci zadavatel neřešil varianty. Od jednoho uchazeče obdržel variantní nabídku, která spočívá ve změně konstrukce vozovky. Zadavateli se toto navržené řešení líbí a cenově je nejvýhodnější. Je vyhodnocení této varianty nediskriminační, když v ZD nebyly varaintní nabídky připuštěno ani zamítnuty?

Dobrý den, pro veřejné zakázky malého rozsahu platí, že zadavatel není povinen postupovat podle zákona o veřejných zakázkách s jedinou výjimkou, a to je ustanovení § 6 zákona, tedy transparentnost a nediskriminace. Má-li být zadání transparentní, musí být jednoznačné a z něj vyplývající nabídky obsahově shodné. Ti dodavatelé, kteří varianty nepředložili, protože to nebylo zadávacími podmínkami výslovně připuštěno jsou pak proti jinému dodavateli, který variantu předložil diskriminováni. Protože tento obsahový nesoulad nabídek má příčinu v nejasném (netransparentním) stanovení zadávacích podmínek, nelze jej přičítat k tíži dodavatelům. Nejvhodnějším řešením by tedy bylo zrušení zakázky malého rozsahu a nové řízení. Nelze totiž vyloučit, že kdyby zadavatel poptal nově navržené řešení i u těch dodavatelů, kteří jej sami nepředložili, že by obdržel jiné a ještě výhodnější nabídky. Pokud by chtěl zadavatel dokončit původní řízení, pak v dotaze chybí popis toho, zda dodavatel, který předložil variantu řešení, předložil i cenovou nabídku na zadavatelem poptané řešení. Pokud ano, pak by měl zadavatel vyhodnotit původně poptané řešení a k variantnímu řešení nepřihlížet, pokud dodavatel předložil jen jiné variantní řešení bez základní nabídky, pak by měl být vyloučen, protože nesplnil zadávací podmínky. Nenabídl to, co bylo poptáváno.

Nahlížení do Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek |  18.05.2011

Vážení,
obracím se na Vás jako na odbornou společnost dlouhodobě působící v oblasti veřejných zakázek s následujícím dotazem a prosím o Váš názor.
Dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a jeho ustanovení v §80 odst. 1, je zadavatel povinen vyhotovit "Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek", která obsahuje kromě jiného seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu a hodnocení zbývajících nabídek.
Dle aktuálního znění §80 odst. 3, je zadavatel povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy. Do novelizace 15.9.2010 bylo znění §80 odst. 3 odlišné. Vyplývalo z něj, že do zprávy mohou nahlédnout všichni uchazeči. Po tomto datu bylo znění odstavce doplněno o text "jejichž nabídky byly předmětem hodnocení".
Je nutno chápat tuto skutečnost tak, že pokud byl uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen pro nesplnění kvalifikace, jeho nabídka byla posouzena jako nevyhovující a nebyla následně komisí hodnocena, nemá takový uchazeč nárok do zprávy nahlédnout jak tomu bylo před novelizací?
Zpráva přitom může pro takového uchazeče obsahovat důležité podklady pro podání námitek. Například je-li přesvědčen o nesprávnému postupu hodnotící komise při posuzování splnění kvalifikace uchazečů apod.
Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,
otázka má dvě roviny. V rámci první, obecné, neexistuje žádný logický nebo rozumný důvod bránit komukoliv nahlížet do Zprávy o posouzení a hodnocení. Jde o dokument, který popisuje práci a závěry hodnotící komise, které mají pro všechny dodavatele rozhodující význam a mělo by tedy být každému, kdo o to požádá umožněno v zájmu transparentnosti do Zprávy nahlížet.
Bohužel existuje ustanovení § 80 odstavec 3 zákona z nějž vyplývá, že povinnost zadavatele umožnit nahlédnout platí jen ve vztahu k uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení. Co je myšleno pojmem předmět hodnocení ze zákona dovodit nelze. Přesto je od sebe třeba odlišovat procesní kroky posouzení kvalifikace, posouzení nabídek a hodnocení nabídek. Z dikce zákona lze vyvodit, že nejprve probíhá posouzení kvalifikace, poté posouzení nabídek a následně hodnocení nabídek, přičemž pokud nabídka v některé části posouzení nevyhoví je vyřazena (a dodavatel vyloučen) a již není zahrnuta do hodnocení (nestane se tedy předmětem hodnocení).
Tedy podle zákona není zadavatel povinen vyloučeným dodavatelům umožnit nahlížení do Zprávy. Zadavatel však musí jako základní zásadu dodržovat transparentnost zadávacího řízení, tato zásada je hlavním parametrem postupu zadavatele. Jestliže zákon výslovně nestanoví zákaz nahlížení (povinnost umožnit určitým osobám neznamená neumožnit jiným) pak v zájmu transparentnosti by zadavatel měl umožnit nahlédnutí tomu uchazeči, který o to požádá.

Neuvedení hodnot záruky (hodnotící pokritérium) v návrhu smlouvy |  03.05.2011

Dobrý den,
chtěla jsem Vás poprosit o radu. Přílohou zadávací dokumentace byly obchodní podmínky, tak jak jsme zvyklí vyplní se pouze identifikační údaje, popř. termín, cena, sankce a záruka (tady nám nastal problém). V obchodních podmínkách byla uvedená pouze záruka na stavební práce, přičemž v zadávací dokumentaci v bodě hodnotící kritéria měli záruku ještě na technologie a povrchy komunikací. To jsme bohužel do smlouvy nedopsali jelikož to tam uvedené nebylo. Můžeme se nějak bránit nebo je to už předem prohraný boj? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
odpovědět k tomuto konkrétnímu dotazu bez znalosti zadávacích podmínek je velmi obtížné. Není zřejmé, jak zadavatel v zadávacích podmínkách otázku rozčlenění poskytované záruky za jakost vyřešil. Pokud, jak předpokládáme, zadavatel pouze popsal hodnotící kritéria jako různé druhy záručních dob a v obchodních podmínkách, které předložil, dodavateli ponechal „místo“ pouze na doplnění záruční doby na stavební práce, aniž by uložil dodavatelům povinnost a formu uvedení ostatních záručních dob, nemůže dle našeho názoru chybějící údaje pokládat za porušení podmínek zadávacího řízení (v zadání by muselo být výslovně definováno kam a jak je má dodavatel do své nabídky doplnit). Spíše to vypadá na nejednoznačnou zadávací dokumentaci a v takovém případě nelze důsledky nejasnosti přičítat k tíži dodavatele. Bez bližších podrobností nelze ale jednoznačně odpovědět.

Zakázka na části - samostatná nabídka a v další části VZ je subdodavatelem |  11.04.2011

Z dřívějších dob mám v podvědomí zafixováno, že pokud se uchazeč o stavební práce přihlásí do věřejné obchodní soutěže dle zákona o veřejných zakázkách nemůže se přihlásit do soutěže jako generální zhotovitel a současně prostřednictvím stejných technických kvalifikačních předpokladů uzavřít s jiným partnerem smlouvu o sdružení a současně se ve sdružení se ucházet o tutéž stavební práci. Nyní je vyhlášeno otevřené výběrové řízení na službu. V rámci tohoto řízení je možno si vybrat služby ve více lokalitách dle vlastní volby. Na jednu lokalitu se hodláme přihlásit samostatně bez účasti jiného subdodavatele a na druhou lokalitu prokázáním tímtéž kvalifikačním podkladem jako u samostatné účasti se chceme zúčastnít jako subdodavatel pro jinou firmu. Není tento postup v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách? Po mém prostudování platného znění zákona je tento postup legální.
Děkuji za sdělení Vašeho stanoviska.

Podle ustanovení § 69 odstavec 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách platí, že dodavatel může podat pouze jednu nabídku. Je-li však veřejná zakázka rozdělena na části (jak vyplývá z dotazu), pak platí ustanovení § 98 odstavec 4 zákona, kdy ustanovení zákona se vztahují na každou jednotlivou část. Podle toho pak lze jako legální posoudit stav, kdy na jednu část veřejné zakázky podá dodavatel svoji vlastní nabídku a na jinou část je subdodavatelem jiného dodavatele, kterému prokazuje část jeho kvalifikace. Omezení v možnostech podání nabídky a v účasti jako subdodavatel, která jsou obsažena v § 69 zákona platí pro každou část samostatně a mezi dílčími částmi se vzájemně neposuzují.

Může subdodavatel podat vlastní nabídku? |  15.02.2011

Naše firma se (jako dodavatel) účastní výběrových řízení veřejných zakázek. Potřebovala bych vědět, zda můžeme být účastník veřejné soutěže současně uveden jako subdodavatel jiného účastníka. Vím, že dříve to podle zákona o veřejných zakázkách nebylo možné, hrozilo vyloučení ze soutěže, platí to stále ?

Změnou zákona se postavení subdodavatele jako účastníka více nabídek mírně změnilo. V současné době platí ustanovení § 69 odstavec 2 a 3, podle kterého dodavatel (v dotazu účastník veřejné soutěže) může být subdodavatelem v nabídkách jiných dodavatelů, ale nesmí jim „pomáhat“ v prokazování kvalifikace. Tedy jako „běžný“ subdodavatel může figurovat v libovolném počtu nabídek, a to i v případě pokud podal nabídku sám nebo ve sdružení s jiným dodavatelem. Pokud je však dodavatel subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje část kvalifikace, pak již sám nebo ve sdružení nabídku na tutéž veřejnou zakázku podat nemůže (může však být subdodavatelem i v jiné nabídce).

Podání nabídky dodavatelem, a zároveň jeho subdodavatelem |  28.01.2011

Jako dodavatel (uchazeč) budeme podávat nabídku na veřejnou zakázku, kvalifikaci splňujeme sami ve všech bodech. Zadavatel chce ale uvést přehled subdodavatelů dle § 44 odst. 6 s tím, že máme popsat subdodavatelský systém a doložit prohlášení každého subdodavatele o budoucí spolupráci.
Vztahuje se i na toto dokládání subdodavatelů § 69 odst. (2)? Ještě jednou upřesňuji, že kvalifikaci splňuje firma samostatně.
Chtěli bychom se zúčastnit ve veřejné zakázce jako dodavatel a zároveň, pokud je to možné (dle novely zákony), by náš subdodavatel chtěl podat svojí samostatnou nabídku. Před novelou (před 15.9.2010) nám toto bylo jasné, ale nyní si nejsme jistí a nechceme porušit zákon a být posléze vyloučeni.
Děkuji za odpověď

Pokud dodavatel prokazuje sám v celém rozsahu kvalifikaci a nevyužívá subdodavatele pro prokázání části kvalifikace, pak v jeho nabídce může jako předpokládaný subdodavatel figurovat jakýkoliv dodavatel, tedy i ten, který současně sám v tomtéž zadávacím řízení podává nabídku jako uchazeč. Ustanovení § 69 odstavec 2 zákona se vztahuje jen na případy, kdy subdodavatel pomáhá určitému dodavateli (uchazeči) prokázat část kvalifikace, což v dotazovaném případě nenastalo.

Uplynutí zadávací lhůty |  15.11.2010

Dne 11.8. 2010 (zároveň nejzazší lhůta k podání nabídky) jsme odevzdávali nabídku k podlimitní veřejné zakázce. V zadávacích podmínkách byla vázanost nabídkou stanovena na 3 měsíce. Mezitím jsme koncem září zdůvodňovali také mimořádně nízkou cenu a od té doby nemáme žádné informace. Domnívali jsme se s kolegou, že rozhodnout by měli v termínu do 11.11. 2010, avšak nic takového se nestalo, je tato naše domněnka správná? Jak máme dále postupovat (mimo jiné nám tam také visí jistota ve výši 500 tis. Kč)!

Zadávací lhůta je lhůta, po kterou je uchazeč svoji nabídkou vázán. V popsaném případě, měla zadávací lhůta skončit (resp. skončila) dne 11.11.2010. Pokud do této doby zadavatele nevydal a nedoručil oznámení o výměru nejvhodnější nabídky nebo oznámení o zrušení zadávacího řízení, pak žádný dodavatel již není po tomto datu svoji nabídkou vázán a hodnocení takovýchto nabídek by bylo v rozporu se zákonem, protože ani vybranému uchazeči by nevznikla povinnost uzavřít smlouvu. Nečinnost zadavatele v této veřejné zakázky by mohla v určitých případech vést až ke zrušení zadávacího řízení. Zákon nezná institut „prodloužení“ zadávací lhůty v jiných případech, než jsou popsány v souvislosti s uchazeči s nimiž má být uzavřena smlouva, resp. v souvislosti s podanými námitkami. Pokud by takovéto okolnosti nastaly, byla povinnost zadavatele Vás o tomto informovat. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, nemáte jinou možnost, než k této problematice učinit dotaz k zadavateli. Upozorněte jej na skutečnost, že stále drží Vaši jistotou a že jej žádáte o sdělení v jakém stavu se zadávací řízení nachází.

Stanovení způsobu hodnocení |  10.11.2010

Dobrý den, zajímal by mě Váš názor, zda je lepší, když při vícekriteriálním hodnocení zadavatel uvede v zadávací dokumentaci, že např. nejvyšší hodnotě záruční doby za dílo /v rozmezí 60 – 120 měsíců/ bude v rámci tohoto kritéria přiřazeno 100 bodů, přičemž případné vyšší hodnoty (nad 120 měsíců) nebudou bodově zvýhodněny a obdrží také 100 bodů, anebo zda má uvést, že pokud hodnotící komise bude považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou, přidělí takové nabídce v rámci kritéria 0 bodů, přičemž za nepřiměřenou hodnotu bude považovat hodnoty mimo rozpětí 60 – 120 měsíců.

Obě alternativy jsou možné. Stanovit způsob hodnocení nabídek je povinností zadavatele a není ve způsobu hodnocení nijak omezen. V prvním případě, kdy je určitá hodnota považována za strop hodnocení a všechny nabídky obsahujícím tuto limitní hodnotu nebo vyšší pak obdrží maximální počet hodnotících bodů nemá dle našeho názoru žádnou právní vadu. Všem je předem jasný způsob hodnocení a žádný dodavatel není omezen ve své nabídce, protože může nabídnout záruční dobu v libovolné délce, jen nabídka „navíc“ už mu nijak nepomůže v hodnocení. Metoda s nepřiměřeností hodnoty má úskalí v tom, že již omezuje dodavatele, který nemůže nabídnout hodnotu vyšší (i kdyby z nějakého důvodu mohl a chtěl). Proto jako vhodnější posuzujeme alternativu první.

Problematika odštěpného závodu |  09.06.2010

Obracíme se na Vás s následujícím dotazem a prosbou o Vaši odbornou odpověď. Do vypsaného otevřeného výběrového řízení dle § 27 zák. č. 137/2006 Sb., podaly nabídku dva odštěpné závody stejné firmy. Jak se má zadavatel zachovat při hodnocení těchto nabídek?

Odštěpný závod je organizační složka podniku, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku (ust. § 7 ObchZ). Význam odštěpného závodu a jeho zápisu do obchodního rejstříku spočívá v zákonném oprávnění vedoucího odštěpného závodu jednat jako zástupce podnikatele ve všech věcech týkajících se tohoto odštěpného závodu. Odštěpný závod nemá vlastní právní subjektivitu, tu má pouze obchodní firma (centrála). V tomto konkrétním dotazovaném případě je tedy třeba na nabídky nahlížet tak, že dodavatel podal v tomtéž zadávacím řízení dvě nabídky, což je v rozporu s ustanovením § 69 odstavec 1 zákona. Důsledkem tohoto postupu dodavatele je vyřazení všech takto podaných nabídek (tedy obou) jedním dodavatelem, což vyplývá z ustanovení § 69 odstavec 3 zákona.

Nabídková cena s DPH nebo bez DPH? |  22.04.2010

Dobrý den,
jak by měl postupovat veřejný zadavatel v případě, kdy základním hodnotícím kritériem je výše nabídkové ceny vč. DPH a jsou mu doručeny nabídky od A) plátce DPH s cenou 120 tis. Kč vč. DPH (100 tis. bez DPH) a zároveň od B) neplátce DPH s nabídkovou cenou 110 tis. Kč bez DPH…?
Pokud bude zadavatel hodnotit cenu konečnou, zvítězí uchazeč B – nejednalo by se v tomto případě o neoprávněné zvýhodňování tohoto uchazeče oproti uchazeči A, který má bez DPH nabídku nižší?
Zřejmě by tento problém nevzniknul v případě, kdyby hodnotícím kritériem byla výše nabídkové ceny bez DPH. Tato varianta je ovšem nevýhodná pro zadavatele, protože v tomto případě by vyhrál uchazeč A a zadavatel by musel zaplatit konečnou cenu vyšší než kterou by vyplácel uchazeči B.
Jaký je Váš názor na řešení tohoto problému? Děkuji.

Pro hodnocení nabídkové ceny platí ustanovení § 79 odstavec 2 zákona, kde je stanoveno „Při hodnocení nabídkové ceny je rozhodná její výše bez daně z přidané hodnoty, nestanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách jinak“. Je tedy na zadavateli, aby zvážil, jaká cena (s daní či bez) je pro jeho ekonomickou rozvahu podstatná a tu vymezil jako hodnotu pro hodnocení nabídek.
Stanovil-li tedy zadavatel, že bude hodnotit nabídkovou cenu včetně DPH (takové právo zadavatel ze zákona má), pak samozřejmě již předem „zvýhodňuje“ dodavatele, kteří nejsou plátci DPH a nemusí ke své ceně sazbu DPH dopočítávat. Takové „zvýhodnění“ je však legální a zcela v souladu se zákonem, protože zadavatel v některých případech skutečně platí celou cenu včetně DPH „ze svého“ a nemůže si uplatnit nárok na vrácení DPH. V takovém případě je jeho postup logický.
Přitom je zcela zřejmé, že dodavatel, který není plátcem DPH si při nákupu materiálů nemůže na vstupu DPH účtovanou prodejcem odpočítat a musí ji zahrnout do své ceny, na rozdíl od plátce DPH, který v ceně kalkuluje materiál bez DPH. Takže tento poměr se z celkového hlediska vyrovnává. Tj., zvýhodnění tak zcela zvýhodněním není.

Ocenění položky 0,- Kč |  06.04.2010

Provádíme otevřené řízení na stavební práce podlimitní). Přílohou zadávací dokumentace byl samozřejmě výkaz výměr, který obsahoval položku "úprava oplocení". Tři ze čtyř uchazečů tuto položku řádně ocenili (cca 1 mil. Kč), jeden z uchazečů však u této položky uvedl cenu 0,- Kč a na samostatném papíře vloženém v nabídce za výkazem výměr uvedl, že tak učinil proto, že při prohlídce místa stavby usoudil, že objekt je již zdemontován a proto nacenil tuto položku za 0,- Kč. Oficiální prohlídky místa plnění se zástupce tohoto uchazeče nezúčastnil, místo stavby je však veřejně přístupné. Na tuto položku se žádný z dodavatelů nedotazoval. Technikem mi bylo vysvětleno, že tato položka byla ve výkazu výměr samozřejmě správně, neboť není odstraněno to, co je pod zemí. Hodnotící komise teď stojí před rozhodnutím, zda nabídku vyřadit pro nesoulad s požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky nebo zda vyzvat uchazeče k písemnému vysvětlení nabídky podle § 76. Upřímně řečeno, netuším, která varianta je lepší. Uchazeč položku nacenil 0,- Kč, toto nacenění však doplnil komentářem, že tak učinil proto, že se domnívá, že tyto stavební práce nebude vůbec provádět. Položka tedy ve výkazu výměr nechybí, ale uchazeč nepočítá s jejím plněním. Pokud jde o institut vysvětlení nabídky, podle komentáře k zákonu by je komise měla využívat, pokud to má vliv na možnost nabídku hodnotit, na druhou stranu nevím, zda se v takovém případě jedná o nejasnost, když uchazeč výslovně uvedl, proč položku ocenil popsaným způsobem, a dále jaký by vysvětlení nabídky mělo důsledek. Uchazeč nemůže svoji nabídku již měnit, doplňovat, proto by bylo jedinou možností uvést, že v tom případě stavební práce provede za 0,- Kč, jak uvedl v rozpočtu. Toto se mi však zdá dost zneužitelné a v rozporu se zásadami zadávacího řízení. Fakticky je to změnou nabídky. Tato nabídka také obsahuje chybu v počtech, kdy součet položek ve výkazu výměr nedává nabídkovou cenu, která je uvedena v krycím listu i v návrhu smlouvy o dílo - je zjevné, že se jedná o početní chybu, tato však má vliv na nabídkovou cenu. (Rozdíl nebude mít vliv na pořadí nabídek, vždy se bude jednat o uchazeče s nejvyšší nabídkovou cenou). Tato nejasnost podle mého názoru může být odstraněna právě prostřednictvím výzvy k vysvětlení nabídky.

Jednou ze základních zásad zadávacího řízení je zásada rovného zacházení a nediskriminace žádné ho z dodavatelů. V tomto případě se jeden z dodavatelů zvýhodnil proti ostatním tím, že neocenil všechny části veřejné zakázky, které zadavatel vymezil ve výkazu výměr, a to na základě svého vlastního úsudku bez jakýchkoliv relevantních informací od zadavatele. Podle mého názoru jde o zřejmé porušení zadávacích podmínek, nabídka takového dodavatele je neúplná a neodpovídá zadávacím podmínkám a jako taková by měla být vyřazena podle § 76 odstavec 1 zákona. Není možné ponechávat na dodavatelích, aby jakkoliv měnili upravovali či doplňovali soupisy požadovaných prací (výkazy výměr), protože tím by se nabídky staly obsahově nejednotné a nehodnotitelné. Vyjasňování postupem zmíněným v § 76 odstavec 3 zákona je sice možné, ale pouze formální. Ve vyjasnění již dodavatel nesmí změnit svoji nabídku a z obsahu jeho nabídky je zřejmé, že popisovaná položka byla oceněna 0 Kč zcela záměrně, byť při její realizaci zcela jistě ekonomicky nutné náklady vzniknou. Cena pod ekonomicky nutnými náklady je cenou dumpingovou a je v rozporu s obecnými zásadami hospodářské soutěže. Pokud se týká dále zmíněné matematické chyby mající vliv na nabídkovou cenu, pak zákon je v takovéto otázce skoupý (zná jen pojem matematických chyb nemajících vliv na nabídkovou cenu). V takovémto případě je postup podle § 76 odstavec 3, tedy vyjasnění nabídky zcela na místě, ale i v tomto případě platí, že vyjasněním nesmí být nabídková cena změněna, takže vyjasnění jen definuje příčinu chybného součtu, ale nijak neusnadní zadavateli řešení tohoto problému. Bohužel se domnívám, že v takovémto případě zákon řešení nenabízí a zadavatel se musí rozhodnout sám (doporučuji případné vyloučení pro nesplnění zadávacích podmínek, kdy cen má být tvořena součtem cen položek a tato podmínka splněna není).

Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny |  01.12.2009

prosím o Váš názor k nabídnuté mimořádně nízké ceně. Jedná se o VZ na služby, předpokládaná hodnota části VZ 2,6 mil. zadané dle zákona dle podmínek SFŽP pro poskytnutí dotace. Předmětem části VZ je kácení stromů a HTÚ, pro další část VZ zřízení městského lesoparku (výsadba stromů a keřové zeleně, KTÚ, komunikace mobiliář a V.O.). Dle zpracovaného projektu kácení a ošetření stávajících stromů a keřové zeleně, který byl součástí zadávací dokumentace byla akce v rozpočtové části ohodnocena částkou 2,6 mil Kč. Přijaté nabídky obsahují ceny v rozmezí 2,1 až 2,3 mil. Kč, dále 1,4 až 1,6mil Kč, dále 1,0 až 1,1mil. Kč a jediná nabídka obsahuje cenu 0,8mil. Kč. Je posledně uvedená hodnota u těchto služeb mimořádně nízkou (stejně tak jako ostatní, posuzované poměrem k nejvýše nabídnutým či průměrným nabídkovým cenám), když jde vlastně o pokácení stromů a jejich manipulaci v místě (dřevní hmota zůstává zadavateli - městu). Cenové předpisy a jednotkové hodnoty, které by byly uznávány podnikateli v této oblasti, zřejmě nejsou nikde uváděny, na rozdíl např. od stavebních prací, není se tedy z čeho čerpat. Podle mého názoru je pokácení dřevin za částku 0,8-1,1 mil Kč částka přiměřená.
Otázka:
Je tedy nutné postupovat podle zákona a vyžadovat po uchazeči s nejnižší nabídkovou cenou zdůvodnění, které můžeme ale nemusíme akceptovat, anebo lze tuto částku bez obav přijmout. Není možné rozpoznat zda je podbízivou či nikoliv, zda uchazeči s cenami blížící se předpokládané hodnotě nekalkulovali s částkou o 10 až 20% nižší při vědomí, že jsou schopni VZ splnit za cenu kolem 1 mil. Kč (výsledkem takové kalkulace a předpokladu je potom neobvyklá míra zisku). Máte, prosím, na tento problém reálný názor nebo zkušenost z praxe.

Pokud se týká mimořádně nízké nabídkové ceny, pak ustanovení § 77 zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je poměrně vágní v definici tohoto pojmu. Ponechává výhradně na odborném názoru hodnotící komise, zda některou z nabídkových cen označí jako mimořádně nízkou, aniž by zákon jakkoliv kvantifikoval její hodnotu. Pokud však hodnotící komise dospěje k názoru, že nabídková cena není mimořádně nízkou nabídkovou cenou, pak takovýto závěr nemusí nijak odůvodňovat. Taková povinnost komisi vzniká jen v případě, kdy by nabídkovou cenu za mimořádně nízkou nabídkovou cenu považovala. U definovaných služeb, kde plnění mohou poskytnout i velmi malé dodavatelské firmy, lze očekávat, že odchylka od předpokládané hodnoty i nabídkových cen mezi sebou bude vyšší, než je obvyklé. Jde přitom o exaktně definovaný předmět (počet stromů a požadované práce jsou jasně vymezeny). S ohledem na charakter předmětu veřejné zakázky bychom rovněž soudili, že nejnižší nabídkové ceny lze považovat za možné. V takovém případě není nutné, aby bylo vyžádáno odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Na druhou stranu poskytne žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavateli vyšší právní jistotou v případě, kdy dodavatel prokáže oprávněnost cenové nabídky (např. propočtem počtu potřebných hodin a cenou za hodinu práce a náklady na potřebnou techniku) a následně by požadoval její zvýšení. Zadavatel má pak doklad, že na nereálnost nabídkové ceny upozornil a dodavatel na ni trval a zadavatel tedy může žádost o zvýšení sjednané ceny odmítnout. Platí, že označení nabídkové ceny jako mimořádně nízké není její negací, ale jen vyjádřením pochybností o její přiměřenosti, které může dodavatel řádným odůvodněním rozptýlit.

Požadavek na elektronickou verzi nabídky |  15.07.2009

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat zda je důvodem vyloučení ze soutěže nedodání nabídky v elektronické podobě. Kdy zadavatel požaduje 1x vyhotovení v tištěné podobě a 1x v elektronické podobě.

Podle ustanovení § 17 písmeno l) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. Tedy i požadavek na předložení elektronické formy nabídky lze chápat jako zadávací podmínku a podle ustanovení § 76 odstavec 1 zákona je hodnotící komise povinna posoudit nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Z pohledu těchto ustanovení se jeví vyřazení nabídky pro nepředložení elektronické formy nabídky jako oprávněné. Současně je však třeba respektovat výkladové stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve kterém ÚOHS považuje obdobné požadavky na formální úpravu nabídek, jejich zabezpečení a vzhled za formální požadavky nemající vliv na skutečný obsah nabídky a doporučuje zadavatelům, aby tyto formální požadavky na nabídku omezovali. Přitom se dále orgán dohledu jednoznačně vyjádřil k požadavku zadavatele na předložení kopie nabídky, kde zaujal následující stanovisko (cituji):
…. každý z účastníků zadávacího řízení, a to jak zadavatel tak dodavatelé o veřejnou zakázku, nese své náklady v souvislosti se zadávacím řízením sám. Zadavatel tudíž nesmí přenášet své náklady, které může případné kopírování nabídek přinést (za účelem získat více vyhotovení - kopií) na dodavatele. Požadavek na více vyhotovení nelze podřadit pod podmínky a požadavky na zpracování nabídky (§ 44 odst. 3 písm. e) zákona), neboť kopie nabídky není vlastní nabídkou k realizaci veřejné zakázky. Absence kopie/í nabídky proto nemůže být důvodem k vyloučení dodavatele z další účasti v zadávacím řízení.
Vezmeme-li v potaz, že elektronická forma nabídky je vlastně kopií písemné (tištěné) formy nabídky, nelze, podle názoru ÚOHS, za její nepředložení dodavatele vyloučit. V této otázce jde tedy proti sobě dikce zákona a logický a věcně správný názor ÚOHS. Přikláníme se v tomto případě k názoru orgánu dohledu.

Lhůta pro hodnocení a posouzení nabídek |  26.05.2009

Dobrý den, podle § 71 odst.4 zákona č.137/2006 Sb., musí být obálky s nabídkami otevřeny nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Žádné podobné ustanovení v jakém časovém horizontu musí být ukončeno posouzení a hodnocení nabídek a dokdy nejpozději musí zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky jsem však v zákoně nenašla- zákon to tedy neurčuje anebo mi něco uniklo? Pouze by zřejmě mělo být v zájmu zadavatele rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky v zadávací době, kdy je ještě uchazeč svou nabídkou vázán, ale pokud tak zadavatel neučiní, tak pouze riskuje, že s ním vítězný uchazeč neuzavře smlouvu, prototože již nebude svou nabídkou vázán, ale jinak zadavatel žádné ustanovení zákona neporuší? Za odpověď děkuji.

Pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zákon skutečně žádnou lhůtu nestanoví. Jediné, kdy se zákon v souvislosti s lhůtou pro rozhodnutí zadavatele zmiňuje o nějaké související lhůtě je skutečně zadávací lhůta. Zákon předpokládá, že není zájmem zadavatele nerozhodovat o výběru nejvhodnější nabídky nebo bez objektivních příčin oddalovat rozhodnutí zadavatele. Proto takovouto lhůtu nestanoví. Zadavatel by měl ve vlastním zájmu rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky v zadávací lhůtě, tedy v době, kdy jsou uchazeči nabídkami vázáni, ale ani takovou povinnost zadavatele zákon výslovně neobsahuje. Záleží tedy na okolnostech každé zadávané veřejné zakázky, kdy zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky rozhodne.

Hodnota "0" při hodnocení nabídek |  16.03.2009

Pokud uchazeč nabídne hodnotu nula ( 0%) je podle několika právních názorů toto kriterium matematicky nepočitatelné, protože nulou dělit nelze a zadavatel asi nemůže předpokládat, zda tuto hodnotu nahradit 0,01, 0,0001 nebo třeba 0,00000001, protože jakékoli číslo neodpovídá nabídnuté hodnotě nula. Jako řešení nabídli právníci nezahrnout uchazeče s nabídkou půjčky s úrokem 0% do hodnocení tohoto kriteria, přestože zákony bezúročnou půjčku umožňují. Pokud by zadavatel vyhodnotil toto kritérium z hlediska míry jeho výhodnosti , jak byste se pak dívali na úrok 0%, 0,5% , 3% a 5% a jejich bodové ohodnocení.

Podle ustanovení § 44 odstavec 2 písmeno e) zákona je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci uvést způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. Zákon v žádném ustanovení nepředepisuje, jaký způsob má být použit a předpokládá, že zadavatel společně s úvahou o hodnotících kritériích provede analýzu možného způsobu hodnocení a stanoví ji podle očekávaných hodnot nabídek. Lze-li v některém z dílčích kritérií očekávat i hodnotu 0, pak způsob, který zadavatel zvolí musí s touto alternativou kalkulovat (např. použitím bodovací stupnice, kde body jsou přidělovány hodnotící komisí podle určitého rozsahu hodnot nabídek). Samozřejmě v takovém případě nelze použít poměrovou stupnici, kde by se nula vyskytla ve jmenovateli. Domníváme se, že lze připustit i takový způsob hodnocení, kde zadavatel dopředu v zadávací dokumentaci vymezí, že pokud hodnota některé z nabídek v určitém hodnotícím kritériu bude 0, pak pro účely hodnocení bude nahrazena jinou, nule blízkou hodnotou, např. 0,00001. Je-li taková podmínka vymezena předem shodně pro všechny dodavatele, neměla by být překážkou pro řádné vyhodnocení. Aplikovat však takovou podmínku dodatečně, po obdržení nabídek, je netransparentní. U zmiňovaného příkladu by byly aplikovatelné obě popsané metody.

Spojení protokolů o otevírání obálek a posouzení nabídek |  05.03.2009

Chtěla jsem se zeptat, pokud je otevírání obálek a hodnocení nabídek v jeden den, je možné protokoly - otevírání obálek, protokol o jednání hodnotící komise a zprávu o posouzení a hodnocení nabídek spojit do jednoho - tj. vyhotovit jeden protokol, který bude obsahovat veškeré informace a náležitosti?

Zákon ukládá hodnotící komisi, resp. komisi pro otevírání obálek vyhotovit určité protokoly či zprávy. Lze připustit u jednodušších veřejných zakázek, že všechny procesní kroky proběhnou v jeden den. Je vhodné, pokud jednotlivé dokumenty vymezené zákonem jsou uvedeny samostatně, protože do některých mají právo uchazeči nahlížet, do jiných nikoliv. Pokud by však komise vše uvedla do jednoho dokumentu, který by v obsahu měl všechny údaje vymezené zákonem pro všechny typy protokolů, nebylo by to pravděpodobně vnímáno jako porušení zákona, protože všechny údaje by byly obsahem jednotného zápisu. Přesto doporučujeme v zájmu transparentnosti a následné lepší kontrolovatelnosti pořídit každý protokol samostatně.

Vrácení jistoty |  03.03.2009

Ve veřejné soutěži jsme byli vyzváni k podání vysvětlení mimořádně nízké ceny. Termín byl stanoven do tří dnů od převzetí této výzvy, s tím že, pokud takto do tří dnů neučiníme budeme ze soutěže vyřazeni. Byla by nám v takovém to případě vrácena jistina ?

Vrácení poskytnuté jistoty řeší zákon č. 137/2006 Sb., § 67, kde se v odstavci 2, písmeno d) uvádí:"peněžní jistotu uvolní zadavatel uchazeči, který byl ze zadávacího řízení vyloučen, bezodkladně po vyloučení".
Pokud je tedy uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen, např. jako ve Vašem případě z důvodů nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, pak je povinností zadavatele vrátit vyloučenému dodavateli poskytnutou jistotu, byla-li jistota poskytnuta formou peněžní částky. Zadavatel nemá v tomto případě právo na ponechání si (propadnutí) poskytnuté jistoty. Byla-li jistota poskytnuta formou bankovní záruky, tak v takovém případě se záruční listina nevrací, postačí prohlášení zadavatele, že důvod pro poskytnutí jistoty již pominul.

Změna rozsahu veřejné zakázky při prohlídce místa plnění |  22.01.2009

U veřejné zakázky malého rozsahu na projektovou dokumentaci jsme vyzvali 4 uchazeče písemnou výzvou k podání nabídky. Všem uchazečům jsme umožnili prohlídku místa plnění. Na prohlídce byli přítomní všichni uchazeči i kompetentní zástupci zadavatele (stavební technik, vedoucí odd. památkové péče, …). Všechny dotazy uchazečů byly zodpovězeny na místě. Jelikož byli zástupci všech uchazečů na prohlídce, písemně již nebyly informace odeslány. Všichni měli možnost zaslat další dotazy k nejasnostem i po prohlídce místa (odpověď na zaslaný dotaz pokaždé odesíláme všem uchazečům). Žádný z uchazečů další dotaz nevznesl (telefon, e-mail, pošta). Hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena. Při otevírání obálek měl jeden z uchazečů mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Uchazeč byl požádán o zdůvodnění nízké nabídkové ceny. Bylo zjištěno, že uvedený uchazeč do nabídky nenacenil požadavky, které vznikly na prohlídce místa. Všem uchazečům byl z tohoto důvodu odeslán dotaz, jestli podaná nabídka zahrnuje požadavky zadavatele dle písemné výzvy i požadavky z prohlídky místa. Všichni uchazeči, mimo jednoho s mimořádně nízkou NC, nacenili nabídku kompletně. Dle telefonického sdělení uchazečů potvrzení nebo doplnění nabídky zasílají souběžně poštou i e-mailem (zatím nedoručeno). Jaký by měl být další správný postup při zadávacím řízení u této zakázky malého rozsahu:
1/ v případě že uchazeč s mimořádně nízkou NC nabídku potvrdí a bude garantovat cenu, nabídka bude vybrána jako nejvhodnější
2/ v případě, že uchazeč s mimořádně nízkou cenou, nabídkovou cenu nepotvrdí a bude požadovat navýšení ceny, nabídka nebude hodnocena a nejvhodnější bude nabídka s druhou nejnižší NC
3/ zrušení zadávacího řízení

Ustanovení § 18 odstavec 3 zákona jasně definuje, že pro veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen použít postupy dle zákona (s výjimkou transparentnosti a nediskriminace). Lze tedy dovodit, že ani provedením prohlídky a sdělením dodatečných informací na místě nemohl být zákon porušen. Jen v zájmu transparentnosti, tedy zásady kterou se řídí i veřejné zakázky malého rozsahu, by měl existovat nějaký písemný doklad (zápis z prohlídky), z nějž bude zřejmé, kdo se jí účastnil a jaké informace na prohlídce zazněly. Pokud takový dokument existuje, pak neocenění požadované části je porušením podmínek nabídka by neměla být hodnocena vítězem by měla být tedy nabídka s nejnižší úplnou nabídkovou cenou.. V popsaném postupu zadavatele nespatřuji žádný prvek netransparentnosti či diskriminace, jen podotýkám, že právě v zájmu transparentnosti by měl zadavatel dbát na to, aby veškeré jeho kroky vůči dodavatelům měly písemnou formu. Zrušení zadání je také možným legálním krokem, kdy zadavatel doplní podmínky o spornou část a zadá znovu, ale není to podle mne nezbytné.

Změna technického řešení po výběru nejvhodnější nabídky |  07.11.2008

Dodavatel v nabídce, která byla vybrána jako nejvýhodnější (zjednodušené řízení, kriterium pouze nejnižší cena) ocenil výkaz výměr přesně podle zadávacích podmínek. Při jednání před uzavřením Smlouvy o dílo nabídl změnu technického řešení určité části stavby tvořící asi 6 % nákladů stavby, prokázal rovnocenné technické parametry této části s tím, že cena zůstane nezměněna ( v nabídce to udělat nemohl, variantní řešení se nepřipouštělo) . Pokud zadavatel přistoupí na tuto změnu a podepíše SOD (cena zůstává shodná s nabídkou, ale změní se část výkazu výměr), bude tento postup v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách?

Změna původních zadávacích podmínek je vždy velmi diskutabilní. Nelze totiž nikdy s naprostou jistotou vyloučit, že na nové technické řešení by jiný dodavatel nabídl výhodnější cenu. Pro podporu tohoto názoru uvádím citaci z jednoho rozhodnutí předsedy ÚOHS, dle kterého:
Podobně jako orgán dohledu tedy nemohu než trvat na tom, že změna předmětu plnění oproti zadání veřejné zakázky a vybrané nabídce je nepřípustná, a to s odkazem na § 66 odstavec 2 zákona (zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách a obdobně § 82 odstavec 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách – pozn. autora odpovědi), podle nějž zadavatel uzavře písemnou smlouvu s vybraným uchazečem v souladu se zadáním a vybranou nabídkou….
Obecně pak změna technického řešení, byť části stavby, která zadavateli nepřinese žádný užitek, je nadbytečná. Novým řešením by měl zadavatel získat buď nižší cenu nebo vyšší uživatelský komfort, popř., nižší náklady na údržbu. Pokud takováto obdobná „výhoda“ zadavateli novým technickým řešením vznikne, aniž by došlo ke zvýšení sjednané ceny, pak se domnívám, že názor ÚOHS je velmi rigorózní a nerespektuje reálné podmínky provádění staveb, a že takovouto změnu mohou strany na základě svého rozhodnutí učinit, aniž by porušili jakýkoliv právní předpis. Přesto, před rozhodnutím o změně technického řešení by měl zadavatele i vítězný uchazeč vědět, že současný právní názor je vůči takovýmto změnám negativní.

Personální propojení uchazečů |  23.07.2008

Můžou podat cenovou nabídku na VZ podle zák. č. 137/2006 Sb., dvě nebo více firem, jejichž statutárním orgánem je totožná (jedna) fyzická osoba (personální propojení)? V případě, že ano, musí nebo nemůže zadavatel takovéto nabídky přijmout (vyloučit)?

Zákon o veřejných zakázkách je zákonem antidiskriminačním. Jeho cílem je tedy spíše maximálně rozšířit soutěžní prostředí (umožnit účast maximálnímu počtu soutěžitelů), než účast jakkoliv omezovat.
Pokud dva samostatné právní subjekty (dvě právnické osoby) hodlají podat nabídku, pak je to jejich právo bez ohledu na to, zda jejich statutární orgán je obdobný či nikoliv. Právo podat nabídku má každý dodavatel (dodavatel je dle ustanovení § 17 písmeno a) zákona kterákoliv právnická nebo fyzická osoba….), a to bez ohledu na složení jeho statutárního orgánu. Zadavatel nemá právo nabídku takových dodavatelů vyloučit. Jinak by situace mohla být vnímána v případě zjednodušeného podlimitního řízení, kdy zadavatel vyzývá pět, zadavateli dopředu známých, dodavatelů. Tam by vyváni dvou dodavatelů, jejichž statutární orgán je složením shodný mohlo být vnímáno jako omezování soutěžního prostředí.

Dodávka v souladu se smlouvou i nabídkou |  23.07.2008

Musí dodavatel, který vyhrál výběrové řízení (dodávka hasičského vozidla za cca 5 mil. Kč) dodat vozidlo přesně v takové výbavě a takových technických vlastností, které uvedl v nabídce předložené na základě výzvy zadavatele, přestože návrh smlouvy, který byl součástí zadávací dokumentace neobsahoval požadavek na přílohu, která bude přesně definovat výbavu vozidla např. takové podrobnosti jako el. stahování oken, autorádio apod.)?

Pokud dodavatel uvedl v nabídce určitou technickou specifikaci vozidla a na toto vozidlo uzavřel smlouvu, pak je jeho povinností dodat vozidlo s nabízenými technickými parametry. Pokud zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách návrh smlouvy v němž nedefinoval přílohu, která by vymezovala technické standardy, nelze takovéto opomenutí brát jako možnost pro dodání „nižšího“ standardu. Nabídka a návrh smlouvy vycházející z nabídky zhotovitele jsou pro naplnění smyslu zadávacího řízení „svázány“. Je zřejmé, že pokud by skutečná dodávka dodavatele byla na nižší technické či užitné úrovni než nabídka, došlo by ke zvýhodnění tohoto dodavatele proti ostatním (ti nemohli svoji nabídku korigovat omezením technického standardu), což by bylo v rozporu s hlavními zásadami pro zadávání veřejných zakázek (zásada rovného zacházení).

Kopie nabídek |  23.07.2008

Je oprávněný požadavek zadavatele na předkládání kopií nabídek?

Tato otázka je poměrně komplikovaná, protože kopie nabídek slouží výhradně pro potřebu zadavatele, resp. pro potřebu hodnotící komise. Vytváření potřebných kopií je pro dodavatele nákladné a zadavatel požadavkem na kopie nabídek přenáší na dodavatele náklady nezbytné pro potřebu zadavatele. Z tohoto pohledu je požadavek zadavatele neoprávněný. Na druhou stranu jsou nabídky ve většině případů pevně svázány a zabezpečeny proti manipulaci s nimi a jejich kopírování je složité a mnohdy i nemožné. Z tohoto pohledu by byl požadavek na vytvoření kopie (jedné nikoliv více) nabídky dodavatelem oprávněný, protože z této kopie, již nesvázané, si zadavatel může vytvořit potřebný počet dalších kopií. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však zaujal k této podmínce jednoznačné stanovisko, a to, že požadavek na kopii (kopie) nabídky je v rozporu se zákonem, protože není jiným požadavkem na zpracování nabídky a je tak v rozporu s ustanovením §44 odstavec 3 písmeno e) zákona (viz pravomocné rozhodnutí S084 z roku 2008).

Pořízení opisu Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek |  23.07.2008

V jedné veřejné zakázce, otevřené podlimitní řízení na dodávky, se druhý uchazeč z hodnocení dodavatelů domáhá informací dle § 80, odst. 3, ale zvláštním způsobem : napsal písemnou žádost, ať mu to zadavatel pošle nebo odfaxuje!!! Je ze vzdálené části ČR. Chtěl bych vědět Váš výklad slov výše uvedeného paragrafu : je mě jasný pojem nahlédnout a pořídit si z ní výpis. Ale jak si vyložit slovo OPIS !! Jedná se o kopii ?? nebo o jeho opis, že si to opíše? V uvedeném § se mluví o nahlédnutí a žádném zasílání !!! Setkal jste se s tím, že zadavatel se domáhal nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení tímto zvláštním způsobem?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení § 80 odstavec 3 v němž je výslovně uvedeno, že zadavatele je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo její opis. Pořízení výpisu a opisu je jasné, kterýkoliv uchazeč nahlížející do zprávy má právo pořídit z ní výpis (tedy vlastní rukou vypsané některé údaje ze zprávy) nebo opis (tedy fotokopii). Pořízení kopie této zprávy zadavatelem zákon neřeší, tedy neukládá jej zadavateli jako povinnost, ale jak jinak by si mohl uchazeč pořídit opis, než že mu jej zadavatel pořídí (samozřejmě za úhradu nákladů). Je nutné vzít v úvahu smysl zákona, že Zpráva je pro uchazeče dostupný dokument a měl by být uchazeči zpřístupněn bez jakýchkoliv diskriminačních omezení. Pořízení kopie a její předání zadavatelem uchazeči lze tedy doporučit jako nanejvýš vhodné. Pokud se týká zasílání zprávy poštou nebo elektronickou poštou, zákon opět tuto situaci neřeší a je vhodné se změřit opět na smysl zákona. Nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek má za účel seznámit nahlížejícího s okolnostmi, které vedly hodnotící komisi k jejím závěrům. Toto právo uchazeče jasně ze zákona vyplývá. Zadavatel by tedy neměl činit žádné kroky k omezení tohoto práva uchazečů a měl by jim, je-li to objektivně možné, vyhovět a kopii zprávy jim zaslat. Nutit uchazeče aby přijel k zadavateli se jeví jako iracionální a nemá to žádný objektivní důvod.

Formální požadavky na nabídku |  23.07.2008

Mám dotaz k formální stránce podané nabídky. V zadávacích podmínkách zadavatel vymezil podání nabídek uchazeči takto: "Nabídky budou podány v listinné podobě (vylučuje se elektronická forma nabídky), v českém jazyce, ve dvou vyhotoveních, a to jednou jako originál a jednou jako kopie."
Jeden z uchazečů podal nabídku pouze v originálu. Je absence kopie nabídky považována za důvod pro vyloučení ze soutěže při otevírání obálek či nikoliv?

Položená otázka není vůbec jednoduchá. Podle ustanovení předchozího právního předpisu (zákon č. 40/2004 Sb.) by takováto „vada“ nabídky nebyla důvodem k vyřazení nabídky, protože podle názoru ÚOHS nebyly formální vady nevztahující se k plnění předmětu veřejné zakázky důvodem k vyloučení. Zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách však došlo ke změně definice pojmu „zadávací podmínky“, kterými dle § 17 písmeno l) zákon rozumí – cituji:
zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky,
Z této definice je zřejmé, že jakákoliv podmínka je zadávací podmínkou a hodnotící komise musí při posouzení nabídek dle § 76 odstavec 1 zákona posoudit splnění zadávacích podmínek. Nesplňuje-li nabídka zadávací podmínky (jedno kterou podmínku) musí být vyřazena. Tím lze odpovědět i na druhou část otázky. Vyřadit by neměla komise pro otevírání obálek, ale až hodnotící komise při posouzení nabídek. Jakkoliv se může zdát vyřazení nabídky pro takovouto vadu nelogické a „nespravedlivé“, není možné z výše uvedené definice zadávacích podmínek dovodit nic jiného než, že veškeré podmínky jsou si rovny a nelze vymezit co je podmínkou, která je důvodem pro vyřazení a co podmínkou, jejíž nesplnění by mělo být „přehlédnuto“.

Veřejná zakázka malého rozsahu - posouzení nabídky nevyzvaného uchazeče |  23.07.2008

Do soutěže na veřejnou zakázku malého rozsahu podala nabídku firma která nebyla vyzvána. Byla poptána jedním z uchazečů, protože zpracovávala projektovou dokumentaci a podala nabídku bez vyzvání. Zadavatel její nabídku přijal a otevřel. Nabídka neobsahovala živnostenský list (uchazeč nebyl výzvou osloven a podal pouze cenovou nabídku) zadavatel jeho nabídku vybral jako nejvýhodnější a před podpisem smlouvy nechal předložit živnostenský list. Je to v pořádku?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení § 18 odstavec 3 v němž je výslovně uvedeno, že zadavatele není povinen se řídit pravidly zákona u veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou uvedenou v § 6. Z toho lze jednoznačně dovodit, že zákon neřeší u těchto zakázek žádná procesní pravidla. Přihlédneme-li ale k ustanovení § 6 zákona, který řeší otázku nediskriminace, neexistuje žádný reálný důvod, pro který by měla být nabídka nevyzvaného uchazeče odmítnuta. Odmítnutí by naopak vedlo k jeho diskriminaci. Pokud nabídka není úplná vzhledem k podmínkám zadání, pak lze analogicky uplatnit postup definovaný v § 59 popř. § 76 a vyžádat si doplnění nebo vysvětlení nabídky. V postupu zadavatele pak nelze spatřovat porušení zákona.

Různá výše sazeb DPH v nabídkách |  23.07.2008

Jak nejlépe nastavit nabídkovou cenu, když je v případě naší dodávky sporným a výkladovým, které položky jsou v 5% a 19% sazbě daně? Máme stanoveno, že předmětem hodnocení bude nabídková cena včetně DPH, která je nejvýše přípustná.

Pro zadavatele je určující cena včetně DPH. Uchazeč jako odborně způsobilá osoba musí vědět, které položky jsou zahrnuty v té které sazbě DPH. Aby se zadavatel do budoucna vyvaroval jakýchkoliv nároků zhotovitele vyplývajících z chybně stanovené sazby DPH v nabídce je vhodné, aby do zadávací dokumentace a do obchodních podmínek včlenil např. následující ustanovení:
Nabídková cena bude stanovena včetně DPH. Za stanovení sazby DPH v souladu s příslušnými právními předpisy odpovídá uchazeč ( v obchodních podmínkách zhotovitel). Prokáže-li se v budoucnu, že uchazeč stanovil sazby v rozporu s příslušnými právními předpisy, nese veškeré takto vzniklé náklady zhotovitel a celková nabídková cena včetně DPH musí zůstat nezměněna.. Zhotovitel je povinen účtovat dodávky včetně správné DPH a nemá právo se domáhat změny ceny včetně DPH na základě chybně stanovené sazby DPH.

Poměr váhy hodnotících kritérií |  23.07.2008

Máme 2 dílčí hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky - výši nabídkové ceny a technické (60%)a funkční parametry nabízených dodávek (40%), jak nejlépe nastavit dle Vašich zkušeností jejich váhu?

Váhu kritérií je třeba nastavovat po pečlivém zvážení a rozhoduje o ní také způsob hodnocení nabídek. Pokud zadavatel převzal způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti z bývalé vyhl. 240/2004 Sb., pak je nejoptimálnějším poměrem 70% cena a 30% technické a funkční parametry.
Pouze pro úplnost poznamenáváme, že dílčí hodnotící kritérium technické a funkční parametry nabízených dodávek je poměrně diskutabilní. Je nutné, aby zadavatel ve svých zadávacích podmínkách vymezil, co tím míní. V době podání nabídek (hodnotí se nabídky) nemá o budoucí dodávce mnoho informací. Musí tedy uložit v zadávacích podmínkách vymezit, co vše mu mají uchazeči předložit v nabídce, aby mohl hodnotit budoucí dodávku (fotky, technickou dokumentaci, technický popis výrobků apod.). Přitom u dodávek jsou vzorky, či dokumentace či fotografie součástí kvalifikace a jak známo, nic z kvalifikace nesmí být předmětem hodnocení (§ 50 odstavec 4 zákona). Navíc technické a užitné vlastnosti definuje zadavatelem předaná technická dokumentace (u interiéru projekt) a uchazeč ji buď splní (nabídka je dále hodnocena) nebo nesplní (nabídka je vyřazena). Pokud tedy výše vymezené kritérium použijete, musíte předem v zadávací dokumentaci vymezit, co v jeho rámci budete konkrétně hodnotit. Společnost RTS, a.s., takové kritérium nedoporučuje.

Způsob prohlášení uchazeče o tom, že je vázán celým obsahem své nabídky |  18.07.2008

V ustanovení §68 odstavec 2 zákona je uvedeno .... nabídka obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty...... Je opravdu v tomto případě při otevírání obálek vyžadován samostatný list s tímto prohlášením nebo se může akceptovat již vlastní návrh smlouvy, kterým se uchazeč vlastně k tomuto nepřímo přihlašuje. Byl by to důvod k vyloučení pokud by takový samostatný doklad chyběl a přesto tam byla řádně podepsaná smlouva?

Ustanovení § 68 odstavec 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje Vámi citované ustanovení. Toto ustanovení má taxativní charakter, což znamená, že uvedené prohlášení dodavatele o tom, že je svoji nabídkou vázán po celou dobu běhu zadávací lhůty musí být v nabídce dodavatele obsaženo. Je povinností komise pro otevírání obálek s nabídkami tuto zákonnou podmínku zkontrolovat (§ 71 odstavec 8 zákona) a pokud toto prohlášení chybí, pak nabídka není úplná a komise ji vyřadí (viz § 71 odstavec 10). Přitom prohlášení dodavatele ve smyslu § 68 odstavec 2 zákona nemusí být samostatným dokumentem a může být i obsahem jiné listiny (i návrhu smlouvy), ale v nabídce obsaženo být musí.

Dílčí kritéria hodnocení |  18.07.2008

Máme 2 dílčí hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky - výši nabídkové ceny a technické (60%)a funkční parametry nabízených dodávek (40%), jak nejlépe nastavit dle Vašich zkušeností jejich váhu.

Váhu kritérií je třeba nastavovat po pečlivém zvážení a rozhoduje o ní také způsob hodnocení nabídek. Pokud zadavatel převzal způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti z bývalé vyhl. 240/2004 Sb., pak je nejoptimálnějším poměrem 70% cena a 30% technické a funkční parametry. Pouze pro úplnost poznamenáváme, že dílčí hodnotící kritérium technické a funkční parametry nabízených dodávek je poměrně diskutabilní. Je nutné, aby zadavatel ve svých zadávacích podmínkách vymezil, co tím míní. V době podání nabídek (hodnotí se nabídky) nemá o budoucí dodávce mnoho informací. Musí tedy uložit v zadávacích podmínkách vymezit, co vše mu mají uchazeči předložit v nabídce, aby mohl hodnotit budoucí dodávku (fotky, technickou dokumentaci, technický popis výrobků apod.). Přitom u dodávek jsou vzorky, či dokumentace či fotografie součástí kvalifikace a jak známo, nic z kvalifikace nesmí být předmětem hodnocení (§ 50 odstavec 4 zákona). Navíc technické a užitné vlastnosti definuje zadavatelem předaná technická dokumentace (u interiéru projekt) a uchazeč ji buď splní (nabídka je dále hodnocena) nebo nesplní (nabídka je vyřazena). Pokud tedy výše vymezené kritérium použijete, musíte předem v zadávací dokumentaci vymezit, co v jeho rámci budete konkrétně hodnotit. Společnost RTS, a.s., takové kritérium nedoporučuje.

Odmítnutí námitky |  18.07.2008

Prosím o Vaše stanovisko k následujícímu problému. Uchazeč podal ve lhůtě námitku proti výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel odmítl námitku z důvodu formálních nedostatků (neuvedení újmy).
1. běží 45 dnů dle § 111 odst. 5 ?
2. může uchazeč podat návrh na přezkum k UOHS (na námitku už uplynula lhůta) ?
3. pokud neběží 45 dnů, je vhodné uzavřít SOD než by to doputovalo na ÚOHS?

Zadavatel je v případě podání námitek povinen přezkoumat jejich náležitosti a neobsahují-li námitky všechny náležitosti stanovení v § 110 odstavec 6 zákona, pak zadavatel námitky odmítne a o této skutečnosti informuje uchazeče. V tomto případě tedy zadavatel námitku nepřezkoumává podle § 111 zákona a odmítá ji pro její formální vadu (je logické, že proti odmítnutí námitky se může uchazeč „odvolat“ k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – jakýkoliv krok zadavatele vůči uchazeči musí mít uchazeč možnost nechat přezkoumat Úřadem).
Pro zadavatele je však odmítnutí námitky z důvodů její formální vady (pro neuvedení újmy) poměrně riskantním krokem, protože je zřejmé, že při výběru nejvhodnější nabídky hrozí logicky újma neúspěšnému uchazeči nejméně v podobě ušlého zisku. V tomto konkrétním případě je lepší, pokud zadavatel o námitkách rozhodne.
Pokud však zadavatel námitku odmítl, pak další postup zadavatele podle zákona je právně nejistý (zákon dále nepopisuje povinnosti zadavatele týkající se odmítnuté námitky, ale definuje námitku obecně, jako jakoukoliv námitku (nerozhoduje jen o námitkách podaných opožděně nebo o těch, který byly vzaty zpět). Přesto lze dovodit, že na řádně (ze zákonných důvodů) odmítnutou námitku se pohlíží jako by podána nebyla. Neběží tedy lhůta 45 dnů, ve kterých nesmí zadavatel uzavřít smlouvu (tato lhůta běží jen v případě, kdy zadavatel námitkám nevyhoví), ta by počala (asi??) běžet jen v případě, že by odmítnutý uchazeč podal návrh na Úřad. Uzavření smlouvy tedy (po uplynutí všech ostatních lhůt) možné je, ale smlouva by měla obsahovat ustanovení odkládající účinnost smlouvy pro případ, kdy by ÚOHS naznal, že zadavatel nepostupoval správně a že námitku odmítl bezdůvodně. Jestliže však zadavatel námitku odmítne aniž by k tomu měl zákonný důvod, tedy odmítne neodůvodněně, pak o námitkách jakoby nerozhodl a ve smyslu § 111 odstavec 5 platí, že jim nevyhověl. Všechny důsledky z neoprávněného odmítnutí námitek pak nese zadavatel.

Usnášeníschopnost komise |  18.07.2008

Dotaz se týká jednání a usnášení hodnotící komise. Podle zákona (137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platí, že Hodnotící komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků.
Pokud bude mít komise dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků, musí být v těch dvou třetinách také jedna třetina odborníků?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) řeší odbornost členů hodnotící komise pouze v souvislosti s počtem jejich členů. Řeší tedy stav při jmenování hodnotící komise (viz. § 74 odstavec 3).
Pro principy jednání hodnotící komise, tedy pro schopnost usnášení se komise, už zákon odbornost jednotlivých členů nebere v úvahu (viz. § 75 odstavec 3). Je tedy teoreticky možné, že chybějící jedna třetina členů hodnotící komise, kteří budou včetně náhradníků z jednání hodnotící komise omluveni bude právě ta odborná a jednání zbývajících dvou třetin členů bude právoplatné. Zákon tedy neřeší odbornost přítomných členů hodnotící komise a je na zadavateli, resp. předsedovi hodnotící komise, zda takovýto stav připustí či nikoliv, přičemž je logicky vhodnější, pokud by v takovém případě (nepřítomnost všech odborných členů hodnotící komise) jednání hodnotící komise odložil (ale ze zákona tak povinen není).

Neúplný výkaz výměr |  18.07.2008

Ve výkazu výměr předávaných zadavatelem uchazečům, se vyskytly položky u kterých nebylo uvedeno množství měrných jednotek. Požadované dodávky byly popsány, ale nebylo u nich uvedeno množství. Zhotovitel se nyní domáhá zvýšení sjednané ceny s tím, že položky, které neměly množství nezahrnul do své nabídky.

Ustanovení zákona o veřejných zakázkách (je jedno zda zákon č. 40/2004 Sb., nebo zákon č. 137/2006 Sb.) jednoznačně definuje odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Pokud tedy zadavatel předložil uchazečům ke zpracování nabídkové ceny podklad, který byl neúplný, pak nese důsledky tohoto porušení zákona. Je pravděpodobné, že pokud položka neměla uvedeno množství, mohl uchazeč předpokládat, že není požadována a neocenil ji tedy v rámci své nabídkové ceny. Na druhou stranu měl možnost si každou nejasnost zadávací dokumentace (a uvedení položky bez množství nejasností zcela určitě je) nechat zadavatelem vysvětlit, což neučinil. Nevěnoval tedy zpracování nabídky dostatečnou odbornou péči, protože předpokládám, že z jiných dokumentů měl možnost požadavek na dodávky popsaných položek dovodit. Přes výše uvedené je nutné si uvědomit, že zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ke kterému dotaz směřuje, jasně definoval závaznost a prioritu výkazu výměr pro zpracování nabídkové ceny. Proto je nárok zhotovitele s největší pravděpodobností, i když ne zcela bez jeho viny, oprávněný.

Náhrada člena komise |  18.07.2008

Dotaz se týká jednání a usnášení hodnotící komise. Podle zákona (137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Podle zákona platí, že současně se jmenováním členů hodnotící komise jmenuje veřejný zadavatel za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka.
Příklad:
Je jmenována hodnotící komise ve složení:
1A (člen - odborník) » 1B (náhradník - odborník)
2A (člen) » 2B (náhradník)
3A (člen - odborník) » 3B (náhradník - odborník)
4A (člen) » 4B (náhradník)
5A (člen - odborník) » 5B (náhradník - odborník)
Musí se za člena, který se jednání komise nemůže zúčastnit, pozvat do komise náhradník, který „neleží“ proti němu? Například můžeme za „3A (člen – odborník)“ pozvat například „5B (náhradník – odborník)“?

Z ustanovení § 74 odstavec 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) vyplývá, že zadavatel jmenuje za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka. Tedy dvojice člen a náhradník je vzájemně provázána a není možné nahrazovat člena hodnotící komise jiným, než jemu příslušným náhradníkem. V některých zakázkách toto ustanovení postrádá logický smysl (je jedno, který z náhradníků by se jednání účastnil – např. u zakázek, kde je základním kritériem nabídková cena), ale vazbu mezi členem komise a jeho náhradníkem je třeba respektovat.

Chybějící adresa na obálce nabídky |  28.05.2008

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat zda to, že uchazeč na obálce nabídky neuvede adresu (§ 69/5 zákona č. 137/2006 Sb.) je důvodem pro vyloučení uchazeče.

V případě, že nabídka byla podána včas a zadavatel ji neotevře předčasně (tj. je označena názvem veřejné zakázky), není třeba adresu použít, jelikož bylo podáno včas a nabídka se nemusí vracet. Zadavatel by měl takovou nabídku přijmout, i když obálka není označena přesně ve znění zákona. O skutečnosti, že obálka s nabídkou nebyla řádně označena, může komise učinit zápis do protokolu z otevírání obálek s nabídkami.
Tento formální nedostatek označení obálky by neměl být důvodem pro vyloučení uchazeče.

Termín podání nabídky - soutěž o návrh |  11.04.2008

měla bych k Vám dotaz týkající se soutěže o návrh. Město vyhlásilo architektonicko urbanistickou soutěž o návrh. Datum odevzdání soutěžního návrhu v 1. kole se stanovuje (příklad) 9.4.2008. Toho dne přijde e-mailova zpráva, že projekt byl v termínu 9.4.2008 odevzdán na poštu, ale k nám, jako vyhlašovateli, bude doručen např. 11.4.2008. Otázka: Můžeme tuto nabídku přijmout a hodnotit?

V rámci soutěže o návrh zadavatel vymezuje podle § 104 odstavec 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Lhůtu pro podání návrhů, současně podle § 105 má za povinnost odmítnout návrhy podané po uplynutí lhůty pro podání návrhů. Celý proces je tedy definován analogicky jako podání nabídek u veřejných zakázek. Ve formuláři oznámení soutěže o návrh je definice upřesněna v bodě IV.4.3, kde je výslovně uvedeno, že jde o lhůtu pro doručení návrhů. Tedy analogicky k nabídkám a v souladu s oznámením soutěže o návrh musí být ve vymezené lhůtě návrh doručen zadavateli. Návrhy doručené po této lhůtě jsou podány opožděně a v souladu s citovaným ustanovením § 105 odstavec 4 zákona musí být odmítnuty a vráceny navrhovateli.

Úkony během lhůty pro podání námitek |  18.01.2008

Zadavatel veřejné nadlimitní zakázky na stavební práce zadané v otevřeném řízení dle zák. č. 137/2006 Sb. obdržel 10 nabídek. Jeden uchazeč byl vyloučen při otevírání obálek. Námitky nepodal. Osm uchazečů bylo vyloučeno při posuzování nabídek. Tři z nich podali námitky. Dvěma z nich byly námitky uznány. Třetímu byly zaslané námitky rovněž uznány, ale byl znovu vyloučen pro zbývající důvody. Vzhledem k tomu, že proti rozhodnutí výběru nejvhodnější nabídky byly podány námitky kterým zadavatel vyhověl a tím byl navýšen počet hodnocených nabídek, bylo nutné hodnocení a výběr provést znovu. Zadavatel proto zrušil výběr nejvhodnější nabídky. Toto rozhodnutí odeslal všem uchazečům kteří nebyli vyloučení z účasti v zadávacím řízení, včetně uchazeče jemuž dosud běží lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Lze nyní provádět nové hodnocení a výběr nejvhodnější nabídky, tedy v době, kdy běží uchazečům lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení předchozího hodnocení nabídek a výběru nejvhodnější nabídky?

Zadavatel může rozhodnout o novém posouzení a hodnocení pouze v případě, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila zákon. V popisovaném případě, kdy zadavatel námitky stěžovatelů uznal jako důvodné, lze takovýto stav (porušení zákona komisí) dovodit. Jestliže tedy zadavatel zrušil své původní rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (opět lze jen předpokládat, že zrušil i vyloučení některých uchazečů), pak v provedení nového posouzení a hodnocení může pokračovat i ve lhůtě, ve které běží současně lhůta pro podání námitek, jen se vystavuje riziku, že v této lhůtě obdrží námitky, které následně rovněž uzná a bude muset začít s posuzováním a hodnocením znovu. Jediné, co je ve lhůtě pro podání námitek zadavateli zákonem zakázáno je uzavření smlouvy či zrušení zadávacího řízení. Pouze pro úplnost a nad rámec dotazu sdělujeme, že popsaný stav je natolik komplikovaný, že doporučujeme audit průběhu zadávacího řízení.

Bezodkladné vyloučení uchazeče |  04.07.2007

Zadavatel provedl výběrové řízení zjednodušeným podlimitním řízením, zadavatelem jmenovaná komise pro otevírání obálek , která byla zároveň komisí hodnotící vyloučila uchazeče pro nesplnění podmínek zadání. podle zákona č. 137/2006 Sb. §71 odst.10 říká , že zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče....... vyloučení bezodkladně písemně oznámí uchazeči . Co znamená pojem bezodkladně ?
Zadavatel = rada města její zasedání proběhne až za týden po zasedání komise je to bezodkladně ? Může vyloučit jen zadavatel? Nemůže jeho jménem činit komise? V § 74, odst. 1 se mimo jiné říká .......... činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona , platí že tyto úkony činí jménem zadavatele.

Hodnotící komise (popřípadě komise pro otevírání obálek s nabídkami) vyřazuje nabídku, nikoliv vylučuje uchazeče. Právo vyloučit uchazeče přísluší pouze zadavateli a toto právo, popřípadě povinnost, nemůže zadavatel přenést na jinou osobu (§ 151 odstavec 2 zákona – ten sice má na mysli jiný typ osoby, než je hodnotící komise, ale jasně vyplývá, že toto právo nemůže zadavatel delegovat jinam). Pokud se týká ustanovení § 74 odstavec 1, který definuje, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle zákona, činí je jménem zadavatele, má zákon na mysli jen takové úkony, které ze zákona přísluší hodnotící komisi (zejména vyjasnění nabídek, přizvání dodavatele na jednání komise apod.), v žádném případě nejde o vyloučení dodavatele. Pojem bezodkladně není zákonem blíže specifikován, ale neznamená ihned. Vyjadřuje takovou časovou lhůtu, která je nezbytná pro provedení všech úkonů vyplývajících z organizační struktury zadavatele popřípadě jiných právních předpisů. Znamená, že zadavatel nesmí bez objektivních důvodů oddalovat svoje rozhodnutí o vyloučení. Je-li tedy k vyloučení dodavatele potřebné rozhodnutí Rady města, pak lhůta od vyřazení nabídky do prvního jednání Rady (bez ohledu na to, kolik je to dnů) je nezbytná a pojem „bezodkladně“ ji zahrnuje.